CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

vačice opossum
Didelphis marsupialis Linnaeus, 1758

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Mammalia - savci »  řád Didelphimorphia - vačice »  čeleď Didelphidae - vačicovití

Další názvy

= cancrivora
= muruku
= opossum

Velikost

Hmotnost: 1,5 kg
Délka těla: 50 cm
Délka ocasu: 40 cm

Popis

Velikostí se podobá velké kryse, délka těla je asi 50 centimetrů se 40 centimetrů dlouhým, lysým a jen šupinkami porostlým ocasem. Váha dospělé vačice je okolo 1,5 kg. Ocas je ovíjivý, pomáhá při šplhání a vačice se na něj dokáže i zavěsit.

Ekologie

Obývá lesy a křovinaté oblasti, nevyhýbá se ani lidským příbytkům, kde nejčastěji loví myši a krysy, ale nepohrdne ani drůbeží. Dále se živí ptačími vejci, plody a hmyzem. Nepříznivé životní podmínky překonává ve stavu strnulosti. Žije nočním způsobem života, přes den spí. Velmi zajímavá je schopnost "stavět se mrtvým" (akinéze nebo thanatoza) u savců známá pouze u vačic. V nebezpečí se zvíře převrátí na bok nebo záda, zavře oči a vyplázne jazyk. Jakmile nebezpečí pomine vačice prchá do nejbližšího úkrytu. Vačice jsou ve své domovině loveny pro jemnou kožešinu, indiáni považovali i její maso za pochoutku.
Doba březosti je velmi krátká 12-13 dní. Rodí průměrně okolo sedmi mláďat, někdy jich však bývá až 16. Mláďata jsou asi 1 centimetr dlouhá, nevyvinutá a váží 0,1g. Další vývoj probíhá ve velkém dopředu otevřeném vaku na břiše. Oči se jim otevírají po jednom až dvou měsících, pevnou potravu přijímají ve dvou až třech měsících. Dospívají ve věku 6-8 měsíců. Dožívají 3-5 let.

Rozšíření

Od severní Argentiny až po východní Mexiko

Chov

Vačice jsou samotářská zvířata a je nutné je chovat jednotlivě. Pro chov severních populací postačuje venkovní voliéra 3x 2 x 2 metry s vytápěným prostorem. Vhodnější je však ubikace s obráceným světelným režimem. Do ní umístíme množství větví na šplhání a duté kmeny jako úkryty. V období páření se dospělí jedinci honí, proto musí mít dostatek prostoru k pohybu, jinak nedojde k odpáření. Jakmile jsou mláďata odstavena, musí se umístit jednotlivě. Jinak se vzájemně ruší a napadají a může dojít i k zabití slabších jedinců.
Vačicím podáváme na krmení míchanici z masa, vajec, sušeného mléka, mrkve, rýže, ovesných vloček s přídavkem minerálií a vitamínů. Potravu je vhodné doplnit biologickým krmením (myši, krysy, morčata, kuřata a hmyz). Dále můžeme předkládat sladké ovoce.

Literatura

Kořínek M. (2000): Velká kniha pro chovatele savců, RUBICO s.r.o., Olomouc

Mezitaxonové vztahy

Podřízené taxony

Počet záznamů: 2

poddruh Didelphis marsupialis caucae J.A. Allen, 1900
poddruh Didelphis marsupialis marsupialis Linnaeus, 1758

Odkazy a literatura

EN Wilson D. E., Reeder D. M. (editors) (2005): Mammal Species of the World (MSW). A Taxonomic and Geographic Reference (3rd ed) [http://www.bucknell.edu/msw3] [jako Didelphis marsupialis Linnaeus, 1758]
Datum citace: 5. prosinec 2008
EN IUCN Red List of Threatened Species 2013.2 [40501]

IUCN Red List of Threatened Species [http://www.iucnredlist.org/] [jako Didelphis marsupialis Linnaeus, 1758]
Datum citace: 27. leden 2014
CZ Anděra M. (1999): České názvy živočichů II. Savci (Mammalia), Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 147 pp. [jako Didelphis marsupialis (Linnaeus, 1758)]
CZ Anděra M. (2011): České názvy živočichů. Savci (Mammalia). Dodatek 1 – Vačnatí (Metatheria), Lynx, n. s. Praha [jako Didelphis marsupialis]
Datum citace: 8. březen 2011

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat název či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu názvu chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře