Názory na taxonomii tohoto druhu slona se také různí. Někdy se udávají jen dva žijící poddruhy (L. a. africana a L. a. oxyotis), případně se k nim řadí i slon pralesní, který se občas uznává jako samostatný druh. Jiné prameny jich však popisují i více. Slon trpasličí je spíše uváděn jako forma slona pralesního nebo se přímo odkazuje do říše bajek a mýtů.

Rozlišuje se několik poddruhů, které se liší velikostí i rozšířením. Slon africký stepní je největším suchozemským savcem. Sloni afričtí dosahují délky těla 6 až 7,3 m metru, kohoutkové výšky 3-4 metrů a hmotnosti 5-9 tun. Největší zastřelený samec byl vysoký 4,2 m a vážil přes 12 tun. Naproti tomu slon pralesní je vysoký jen 2,2-2,5 metru a mívá hmotnost 2,7-4 t.

Od slona indického se liší několika znaky. Čelo je ploché, bez hrbolů, kly mají samci i samice. Samci je však mají delší a mohutnější. Obvykle jsou dlouhé od 100 do 200 cm, výjimečně mohou dorůst až do 350 cm. Chobot je silně rýhovaný a má dva hmatové výrůstky. Uši jsou velké a silně protkané cévami a slouží k ochlazování organismu. Hřbet je uprostřed prohnutý.

Hlavní část populací žije ve velkých národních parcích. Obývají rozsáhlé savany s porosty stromů a keřů, okolí velkých jezer i lesnaté oblasti. Rozlišuje se několik poddruhů, které se liší hlavně velikostí. Sloni afričtí žijí ve větších stádech. Dospělí samci žijí samotářsky nebo se sdružují do samčích stád. K samicím s mláďaty se přidávají jen v období říje. Říje probíhá několikrát ročně. Samice je březí obvykle 20-22 měsíců. Samičky se rodí po 18-22 měsících samečci po 20-23 měsících březosti. Slůně váží asi sto kilogramů. Několik hodin po porodu je schopné samostatné chůze. Samice je postrkuje kly a pomáhá mu chobotem. Slůně zpočátku vůbec nepoužívá chobot, to se naučí až po třech nebo čtyřech měsících. Matka mládě kojí do jednoho roku i déle. Od čtyř měsíců začínají přijímat pevnou potravu a v půl roce již pravidelně žerou stravu dospělých. Pohlavně dospívají v osmi až deseti letech. U samic nastupuje pohlavní dospělost dříve než u samců. Rodí obvykle jednou za čtyři roky. Sloni afričtí se dožívají věku až sedmdesáti let. Slon spotřebuje ohromné množství potravy. Co nespotřebuje většinou zničí. Živí se větvemi, listím, kůrou i plody stromů a keřů, travinami a výhonky rákosí i papyru.

Vyskytuje zejména se ve střední a východní Africe.

Stavy afrických slonů jsou daleko vyšší než u slonů indických, kde nejrozšířenější subspecie Elephas maximus indicus žije v přírodě v počtu asi 20 000 jedinců. Jejich početnost však klesla z několika milionů jedinců na počátku 20. století na asi 700 000 kusů v současné době. V některých oblastech jejich počty kriticky poklesly a IUCN vede tento taxon jako blízký ohrožení. Největšími problémem je civilizační tlak člověka, ale také pytláctví. Vyhuben nebo vytlačen byl v severní Africe, na mnoha místech střední a jižní Afriky a v současné době se nevyskytuje již ani Burundi, Gambii a Mauritánii. Většina slonů se vyskytuje na chráněných územích a v národních parcích, kde naopak dochází k přemnožování a území rezervací je nestačí uživit. Sloni pak migrují na území mimo rezervace, kde mohou způsobit značné škody na kulturních plodinách.

Podle ročenky UCSZ chovaly slony tyto zoo (číslo před čárkou znamená počet samců, za čárkou počet samic), údaje jsou k 31.12.2010:

Slon africký (L. africana)
Lešná-Zlín 0,3

Slon jihoafrický (L. a. africana)
Bojnice 0,2
Dvůr Králové 1,2

Dříve se v zoologických zahradách choval častěji slon indický, který byl pokládán za mírnější a lépe zvládnutelný druh. Dnes jsou jeho importy menší a stále častěji se chovají sloni afričtí. Chov slonů je velmi náročný. Složité stavby, velká spotřeba potravy, energie a nároky na obsluhující personál z něj činí zvíře, které značně zatíží rozpočet každé zoo. Přesto jsou velmi často chováni, neboť sloni jsou všeobecně oblíbená zvířata, která by v zoo neměla chybět. V poslední době se chov slonů neomezuje pouze na jejich držení a výcvik, ale vyvíjí se snahy o zvládnutí problematiky jejich rozmnožování v zajetí. Nové pavilony jsou většinou řešené tak, aby bylo možné chovat a připouštět dospělého samce, případně se problematika rozmnožování řeší umělou inseminací. Jinak je chov afrických slonů v podstatě stejný jako u slona indického.