Giboni obývají tropické pralesy v jihovýchodní Asii. Přední končetiny mají dlouhé, prsty jsou rovněž prodloužené. Toto přizpůsobení slouží k jejich hlavnímu způsobu pohybu zvanému brachiace. Gibon skáče z větve na větev, kde se zachycuje pouze prsty a pohybuje se v závěsu. Zadní nohy při skocích vůbec nepoužívá. Na zemi již nejsou tak obratní. Chodí nejistě, vzpřímení na zadních nohou. Ruce používají jako oporu nebo je roztáhnou a udržují jimi rovnováhu. Na rozdíl od lidoopů mají vyvinuté sedací mozoly. Svůj okrsek označují hlasitým "zpěvem". Rozdílný je zpěv vydávaný samcem i samicí. Někdy bývá poměrně složité určení pohlaví, samice mívají poměrně dlouhý klitoris a je možné jej zaměnit s penisem u samce.