Byliny, drobné až statné nebo popínavé keře, liány či stromy bez mléčnic. Listy jsou jednoduché, na stonku postavené spirálně či v jedné rovině. Palisty jsou u většiny rodů přítomné. Květní stopky vyrůstají obvykle z paždí listů a mají vyvinuté listence. Květy jsou aktinomorfní či zygomorfní, nejčastěji oboupohlavné. U některých rodů se vytváří kromě normálních květů také květy kleistogamické. Kalich je pětičetný, volný, často i za plodu vytrvávající. Koruna je pětičetná, volná. Jeden z korunních lístků je velmi často nápadně zvětšený a na konci protažený v ostruhu. Tyčinek je pět. Gyneceum je srostlé ze tří plodolistů. Semeník je svrchní. Blizna je pouze jedna, terminální, na konci obvykle terčovitě či hákovitě rozšířená nebo laločnatá. Plodem je většinou tobolka, vzácněji také bobule nebo oříšek. Semena jsou velmi často opatřena masíčkem.

Většina rodů se vyskytuje v nížinných primárních deštných lesích. Semena mnoha zástupců této čeledi jsou roznášena mravenci.

Zástupci čeledi Violaceae jsou rozšířeni kosmopolitně, poměrně vzácně se však vyskytují v aridních oblastech starého světa. Kromě rodů Viola a Hymenanthera je výskyt čeledi soustředěn výlučně do tropického až subtropického pásma. Vývojové centrum čeledi je umisťováno do hor střední a Jižní Ameriky.

V současné době je známo okolo 900 druhů ve 23 rodech, které jsou členěny do dvou podčeledí: Violoideae a Fusispermoideae.

Sesterskou skupinou violkovitých jsou mučenkovité (Passifloraceae). Dalšími příbuznými čeleděmi v rámci řádu jsou vrbovité (Salicaceae) a tropické čeledi Achariaceae a Lacistemataceae.
V rámci čeledi je na bazální pozici rod Fusispermum, který tvoří samostatnou podčeleď a vykazuje přechodné znaky mezi violkovitými a mučenkovitými. V rámci podčeledi Violoideae figurují jako bazální rody Decorsella, Rinorea a Rinoreocarpus. Naopak nejodvozenější jsou "liánovité" rody Agatea a Anchietea.