CZ EN
HLEDAT  
Mapování druhů

Profil taxonu

druh

netopýr dlouhouchý
Plecotus austriacus Fischer, 1829

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Mammalia - savci »  řád Chiroptera - letouni »  čeleď Vespertilionidae - netopýrovití »  rod Plecotus - netopýr

Obrázky

Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní

Velikost

váha 6-14 g, délka 41-58 mm

Popis

V hlavních rysech je naprosto shodný s n. ušatým, odlišuje se zejména zašpičatělým čenichem a převládajícím šedým zbarvením – to platí jak o neosrstěné části hlavy (zdálky vypadá tmavě), tak i srsti po těle, v níž žlutavé tóny zcela chybějí. Také ušní víčka (tragy), které jsou uprostřed poměrně široké (přes 5,5 mm), jsou temně pigmentovaná. Palec měří méně než 6,4 mm, dráp je kratičký (pod 2 mm) a přerostlý při základu kůží, rovněž prsty na nohou jsou krátší a bez odstávajících hmatových chlupů. Penis je u dospělců temně šedý, na konci do stran rozšířený.

Echolokace: FM hlasy znějí poněkud hlasitěji než u n. ušatého, méně zřetelně jsou zastoupeny vyšší harmonické série a rytmus je výrazně pomalejší (8-10 hlasů/s). Rovněž používá dva typy hlasů – hlasité (35-28 kHz) a slabší (43-33 kHz), zpravidla s druhou harmonickou sérii, takže nejvyšší intensitu zaznamenáváme na 33 a 43 kHz.

Rozšíření

Jeho areál zahrnuje jižnější území kontinentální Evropy včetně Středozemí a dále Zakavkazí i střední Asii, severní hranice probíhá od nejjižnější Anglie, přes severní Francii, Německo, Polsko a Zakarpatskou Ukrajinu po ústí Dněstru. Nálezy ze severní Afriky stejně jako z různých středomořských ostrovů jsou řazeny spíš k jiným (samostatným) druhům (P. teneriffae, P. kolombatovici).

I přes zřetelný úbytek v posledních 20 letech dosud patří k našim nejhojnějším netopýrům. Zejména to platí o nížinách, kde i v oblastech intenzivním zemědělstvím (Polabí, jižní Morava) představuje spolu s n. večerním hlavní (a mnohdy i jedinou) složku netopýří fauny. Jinak ovšem jeho nálezy takřka plošně pokrývají celé naše území, chybí jen v lesnatých horských oblastech (Jeseníky, Krušné hory, vrcholové partie Šumava apod.). Je pravděpodobně jedním z nejmladších členů naší fauny; nelze vyloučit, že k nám proniká až v době historické, možná v souvislosti se stavbou kamenných budov.

Literatura

Anděra M., Horáček I. (2005): Poznáváme naše savce, 2. doplněné vydání, Sobotales, Praha

Na Biolibu probíhá mapování výskytu tohoto taxonu v České republice a pokud jste se s ním v přírodě setkali, rádi Vaše pozorování zaznamenáme do databáze mapování výskytu.

Mapy rozšíření

Odkazy a literatura

EN Fauna Europaea 2.4 [305441]

de Jong, Y.S.D.M. (ed.): Fauna Europaea [http://www.faunaeur.org] [jako Plecotus austriacus (Fischer, 1829)]
Datum citace: 9. březen 2012
EN Wilson D. E., Reeder D. M. (editors) (2005): Mammal Species of the World (MSW). A Taxonomic and Geographic Reference (3rd ed) [http://www.bucknell.edu/msw3] [jako Plecotus austriacus J. Fischer, 1829]
Datum citace: 5. prosinec 2008
EN IUCN Red List of Threatened Species 2013.2 [17597]

IUCN Red List of Threatened Species [http://www.iucnredlist.org/] [jako Plecotus austriacus (Fischer, 1829)]
Datum citace: 27. leden 2014
CZ Anděra M. (1999): České názvy živočichů II. Savci (Mammalia), Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 147 pp. [jako Plecotus austriacus (Fischer, 1829)]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat název či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu názvu chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Přidat záznam o pozorování
Komentáře