Čeleď má kosmopolitní rozšíření a velký počet drobných druhů, u nás žije přes 20 zástupců. Všichni jsou hmyzožraví, potravu většinou loví v letu. Echolokace je dokonale vyvinutá. Nos vždy postrádá výrůstek, ucho na spodním okraji kryté víčkem zvaným tragus. Všeobecně lze u nás pozorovat úbytek jejich stavů.

Zástupci této čeledi, ale i celého řádu netopýrů se v zajetí chovají sporadicky. Většímu rozšíření brání zejména potravní specializace a velké nároky na prostor. Do zajetí se dostávají především poranění a jinak handicapovaní jedinci z naší přírody. Zejména musíme mít na paměti, že celá řada netopýrů je zařazena mezi zvláště chráněné druhy chráněna podle zákona č. 114/1992 Sb. Zvířata, která pochází z volné přírody bývají často napadena vnitřními i vnějšími parazity. Trpí především štěnicemi, klíšťaty, blechami a roztoči. Netopýra nejprve zbavíme přisátých klíšťat. Ostatní parazity zničíme přípravkem s nízkou toxicitou (u drobných savců se osvědčil např. Neostomosan a Frontline). Necháme také vyšetřit trus na přítomnost endoparazitů. Při odchytu může velmi citelně kousnout, což je závažné poněvadž bylo prokázáno, že mohou přenášet vzteklinu. Podobně jako netopýra velkého se dají chovat i ostatní zástupci našich druhů netopýrů.
Netopýry chováme v samostatné místnosti, kde musí mít možnost k proletu, místa s možností zavěšení k odpočinku a misky s potravou a vodou ke kterým budou moci sešplhat. Krátkodobě je můžeme chovat i v malé ubikaci. Pro chov je nutná vysoká vzdušná vlhkost (až 90 %, jinak jim mohou zasychat létací blány) a teplota okolo 22-24°C. Pokud jim nemůžeme poskytnout samostatnou místnost musíme jim vytvořit ubikaci o rozměrech asi 70 x 50 x 50 cm. Stěny zhotovíme z materiálů po kterých mohou šplhat (pletivo, kůra...) Do této ubikace umístíme napájecí misku, kterou přistavíme ke stěně aby netopýři k ní mohli sešplhat. Zde jim můžeme podávat i potravu. Na dno dáme vrstvu vlhké rašeliny, kterou musíme při znečistění pravidelně vyměňovat. Zpočátku je chováme pouze v této ubikaci, později je pouštíme k proletu po celé místnosti. Nejvhodnější doba je navečer a pokud možno jim prolet spojíme i s krmením, které se naučí brát nejen z misek ale i z ruky nebo pinzety. Po nakrmení se netopýři většinou sami vrací zpět do ubikace. Na podzim bychom měli zvířata zazimovat při teplotě okolo 10°C. V zimovišti je důležité udržovat vysokou vlhkost vzduchu. Zazimovat můžeme jen zvířata v dobré kondici a zcela zdravá, která jsme několik dnů nechali hladovět, aby se dokonale vyprázdnila.
Netopýry krmíme různým hmyzem, často se používají mouční červi, kteří však nejsou příliš vhodní. Dále předkládáme cvrčky, šváby, velkou část by měl tvořit hmyz nachytaný v přírodě (brouci, motýli, mouchy atd. a jejich vývojová stadia). Netopýry nesmíme překrmovat. V pravidelných intervalech je převážíme a podle skutečné hmotnosti stanovíme množství předkládané potravy. Jednou týdně můžeme zařadit hladovku.