Dorůstá hmotnosti do 5 kg a celkové délky okolo 100 cm.

V přírodě obývá hlavně lesy a pralesy, ale nevyhýbá se ani parkům a zahradám ve velkých městech. Aktivní jsou převážně v noci. Dobře šplhají, ale často se zdržují na zemi, kde si vyhledávají potravu. Loví všechny drobné živočichy-hmyz, obojživelníky, plazy, ptáky a menší savce. Velkou část potravy tvoří rostlinná složka-bobule, plody, ovoce a semena. V zajetí se dožívají více než dvacet let.

Indie, jižní Čína, Malajsie, Srí Lanka, Sundské ostrovy, Filipíny a další ostrovy

Ovíječe chováme nejčastěji v párech. Na zimu musí mít k dispozici ubikaci vytápěnou na 16 -20°C. Pro pár zvířat postačuje vnitřní prostor 2x2x2 m a venkovní voliéra 3x2x2 m. K oplocení můžeme použít běžné pletivo s oky 3x3 nebo 4x4 cm, spodní část musí být zajištěná proti podhrabání. K základní výbavě patří větve na šplhání a boudy. Dále jim poskytneme duté kmeny, špalky a pařezy, které využívají jako prolézačky.
Samice rodí po tříměsíční březosti 2-5 mláďat,před porodem jí zajistíme dostatek klidu a zpočátku ji při odchovu mláďat zbytečně nerušíme. V přírodě mláďata zůstávají s matkou asi půl roku. V zajetí je mezi 3-6 měsícem věku raději odstavíme. Pohlavně dospívají do dvou let.
Ovíječe krmíme smíšenou potravou. Podíl rostlinné i živočišné složky má být okolo 50 %. Podáváme krájené nebo mleté libové hovězí, drůbeží nebo králičí maso, myši, potkany, morčata, kuřata, slepice a občas můžeme přidat i hmyz. Dále jim přidáváme tvaroh, vejce, sladké ovoce, vařenou i syrovou zeleninu, těstoviny, kaše z ovesných vloček a rýže. Tyto krmiva můžeme podávat také ve formě ovocných nebo masových míchanic. Potravu doplníme o minerálie a vitamíny vhodné pro masožravce. Krmíme je jedenkrát denně, pouze v období odchovu mláďat dvakrát denně. Každý den podáváme asi půl kilogramu krmiva. Jednou týdně můžeme dospělým zvířatům zařadit do jídelníčku hladovku.