Koním vyrůstají dlouhé žíně od kořene ocasu a na všech nohách mají rohovité útvary nazývané kaštany. Jejich zbarvení je jednobarevné. Mají krátké ušní boltce. Do současnosti se zachoval pouze jediný druh divokých koní a to kůň Převalského. Na zádech má tmavý pruh, také krátká hříva a nohy jsou tmavé. Dnes možná obývá území na mongolsko-čínských hranicích, je však možné, že již byl vyhubený. Tarpan je předchůdcem mnoha domácích plemen koní. Obýval celou Evropu. Vyhuben byl teprve v minulém století. Někdy je možné v zoologických zahradách vidět tarpana zpětně vyšlechtěného z domácích koní.
Osli žijí v Asii i v Africe. Mají dlouhé uši, na hřbetě tmavý pruh, který v oblasti lopatek někdy přetíná příčný pruh a vytváří tzv. oslí kříž. Žíně jsou nasazeny až na konci ocasu. Kaštany jsou jen na předních nohách. Jsou žlutě nebo šedě zbarvení. V Africe se vyskytují dva poddruhy jediného druhu oslů. Osel nubijský je dnes již pravděpodobně vyhubený. Žil v severní Africe. Z něj byl již před několika tisíci lety vyšlechtěn osel domácí. Osel somálský je větší než předchozí subspecie. V Asii se vyskytuje osel asijský. Vytváří pět geograficky rozdělených poddruhů. Nejznámější je kulan. Dalším asijským druhem je kiang z vysokohorských oblastí Tibetu a Nepálu. Má delší uši a hranatý tvar hlavy. Je větší než osel asijský. Má kohoutkovou výšku okolo 150 cm. Rovněž je chován v zajetí. Onager je rozšířený od severní Indie po Írán. Má světlé zbarvení, o jeho stavech jsou jen kusé informace.
Další skupinou koňovitých jsou zebry. Vyskytují se ve východní a jižní Africe. Typické je pro ně černobílé pruhování. Žíně jim narůstají od poloviny ocasu. Kaštany jsou jen na předních končetinách. Jednotlivé druhy se liší typem a uspořádáním pruhování, tvarem hlavy a délkou uší. Podle tvaru hlavy se rozdělují na zebry podobné spíše oslům kam patří zebra Grévyho, zebra Hartmanové a zebra horská. Zebry podobné koním mají řidší pruhování. Hlava je jemnější, mají kratší uši. Patřila k nim kvaga, která měla pruhování jen na přední části těla. Byla vyhubena koncem minulého století. Zebra stepní se rozděluje na několik dodnes ne zcela nevyjasněných subspecií, z nichž zebra Burchelova již byla vyhubena.

Žijí ve větších stádech, která vede silný samec. Živí se travinami. Samice rodí jediné mládě, které je krátce po porodu schopné samostatného pohybu. V přírodě mají celou řadu nepřátel, jsou však velmi ostražití. V případě nebezpečí se zachraňují rychlým útěkem nebo se brání silnými kopanci a kousáním.

Obývají stepi a savany Afriky a Asie. Jejich noha je přizpůsobená k rychlému běhu. Všechny prsty jsou redukované a našlapují pouze na třetí prst, který je silný a opatřený kopytem. Začali se vyvíjet asi před 50 miliony lety.