Délka 2,5-3,5 m, výška v kohoutku i přes 1,5 m a hmotnost do 900-1000 kg.

Jeho postava má typickou siluetu – hlava sedí na krátkém a je obvykle držena ve skloněné poloze, takže nejvyšším bodem těla je kohoutek. Tělo kryje hustá vlnatá srst (v zimě mnohem delší než v létě) a u dospělých samců přechází na krku v mohutnou hřívu. Také ocas je hustě osrstěný. Rohy zubra jsou na rozdíl od pratura krátké (do 56 cm).

Ve volné přírodě byl zcela vyhuben po první světové válce (1919), v té době zůstala jen hrstka jedinců přežívající v zajetí. Naštěstí se podařilo zvířata úspěšně rozmnožit a dnes jsou reintrodukované populace v několika oblastech Evropy - největší v Bělověžském národním parku (Polsko a Bělorusko, kolem 700 jedinců), Bieszczadskem národním parku (Polsko, kolem 100 jedinců), na několika dalších místech Polska, na Ukrajině, v Rusku, v Litvě a od nedávna i na Slovensku.

Na Slovensku vyhynul v 16.-17. století. Roku 2004 reintrodukován na Slovensko do NP Poloniny.

Na Biolibu probíhá mapování tohoto druhu v České republice a pokud jste se s ním v přírodě setkali, rádi zaznamenáme Vaše hlášení do centrální faunistické databáze savců ČR.

Poslední zubři byli v přírodě vyhubeni počátkem 20. století. Pro další chov byla použita zvířata žijící v té době v oborách a zoologických zahradách. V roce 1925, kdy se začalo jednat o jejich záchraně zůstávalo naživu asi 60 kusů. Dnes jsou jeho stavy mnohem vyšší, jen v přírodě se odhadují na 2000 kusů a tento druh lze považovat za zachráněný. Vyskytuje převážně v oborách a národních parcích. Byl také vypuštěn na několika místech ve volné přírodě.