váha 17-60kg, délka 1,2-1,5m, výška 0,7-1,2m

Středně velký jelen, tvarem paroží i způsobem života se podobá jelenu lesnímu. V letní srsti je však kaštanově hnědý s bílými skvrnami v podélných řadách a s tmavým pruhem na hřbetě. Zimní zbarvení je šedohnědé nebo tmavě šedé a skvrnění nebývá tak výrazné, nebo i chybí. Obřitek a svrchní část ocasu jsou bílé. Jednodušeji tvarované paroží mívá obvykle po 4 výsadách a měří 30-60 cm. Do Evropy (i k nám) se dostaly dva podruhy – menší sika japonský (C. n. nippon), který mívá paroží nanejvýše se 4 výsadami a větší sika Dybovského či mandžuský (C. n. dybowskii), u něhož má mít paroží více vytvářejích i korunu. Jejich spontánním i záměrným křížením však došlo ke ztrátě genetické čistoty a dnes je již bezpředmětné obě formy v evropském prostoru rozlišovat (podle jedné z teorií byl dokonce i sika Dybovského už ve své původní domovině produktem křížení jiných poddruhů). V místech společného výskytu se také objevují kříženci siky a jelena lesního.

Pochází z jihovýchodní Asie a Japonska, dovezen byl na řadu míst Ruska, Evropy (např. na britské ostrovy, do Francie, Německa, Dánska, Polska, Pobaltí a Finsko), USA, Nového Zélandu i jinam.

V ČR je chován nejen v oborách, ale i na volnosti ve dvou hlavních oblastech. Západočeská populace se soustřeďuje mezi Manětínem, Touškovem a Teplou, odkud proniká i do okolních oblastí Krušných hor, Slavkovského lesa, Českého lesa i západního Pošumaví. První sikové sem byli dovezeni r. 1897, avšak teprve na konci 2. světové války se dostali z obor do volné přírody. Zhruba v téže době vznikla i populace na severní Moravě mezi Zábřehem, Litovlí a Svitavami. Dále sika se v menší míře vyskytuje i na Českomoravské vrchovině (na rozhraní Třebíčska a Žďárska), na Mladoboleslavsku, Rakovnicku i Příbramsku a jednotlivě se může objevit i jinde.

C. n. aplodontus: severní Honšú
C. n. grassianus: Čína - Shanxi
C. n. hortulorum: východní Sibiř (Primorje)
C. n. keramae: Japonsko - ostrovy Kerama a Ryukyu
C. n. kopschi: jižní Čína
C. n. mandarinus: severní a severovýchodní Čína
C. n. mantchuricus: severovýchodní Čína, Korea, Rusko - Dálný východ
C. n. nippon: jižní Honšú, Šikoku a Kjúšú
C. n. pseudaxis: severní Vietnam
C. n. pulchellus: ostrov Tsushima
C. n. sichuanicus: západní Čína
C. n. taioanus: Taiwan
C. n. yesoensis: Hokkaidó