CZ EN
HLEDAT  
Mapování druhů

Profil taxonu

druh

sika
Cervus nippon Temminck, 1838

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Mammalia - savci »  řád Cetartiodactyla - sudokopytníci »  čeleď Cervidae - jelenovití

Vědecká synonyma

Cervus sika

Další názvy

= jelen sika
= sika skvrnitá
= sika východní

Obrázky


Velikost

váha 17-60kg, délka 1,2-1,5m, výška 0,7-1,2m

Popis

Středně velký jelen, tvarem paroží i způsobem života se podobá jelenu lesnímu. V letní srsti je však kaštanově hnědý s bílými skvrnami v podélných řadách a s tmavým pruhem na hřbetě. Zimní zbarvení je šedohnědé nebo tmavě šedé a skvrnění nebývá tak výrazné, nebo i chybí. Obřitek a svrchní část ocasu jsou bílé. Jednodušeji tvarované paroží mívá obvykle po 4 výsadách a měří 30-60 cm. Do Evropy (i k nám) se dostaly dva podruhy – menší sika japonský (C. n. nippon), který mívá paroží nanejvýše se 4 výsadami a větší sika Dybovského či mandžuský (C. n. dybowskii), u něhož má mít paroží více vytvářejích i korunu. Jejich spontánním i záměrným křížením však došlo ke ztrátě genetické čistoty a dnes je již bezpředmětné obě formy v evropském prostoru rozlišovat (podle jedné z teorií byl dokonce i sika Dybovského už ve své původní domovině produktem křížení jiných poddruhů). V místech společného výskytu se také objevují kříženci siky a jelena lesního.

Rozšíření

Pochází z jihovýchodní Asie a Japonska, dovezen byl na řadu míst Ruska, Evropy (např. na britské ostrovy, do Francie, Německa, Dánska, Polska, Pobaltí a Finsko), USA, Nového Zélandu i jinam.

V ČR je chován nejen v oborách, ale i na volnosti ve dvou hlavních oblastech. Západočeská populace se soustřeďuje mezi Manětínem, Touškovem a Teplou, odkud proniká i do okolních oblastí Krušných hor, Slavkovského lesa, Českého lesa i západního Pošumaví. První sikové sem byli dovezeni r. 1897, avšak teprve na konci 2. světové války se dostali z obor do volné přírody. Zhruba v téže době vznikla i populace na severní Moravě mezi Zábřehem, Litovlí a Svitavami. Dále sika se v menší míře vyskytuje i na Českomoravské vrchovině (na rozhraní Třebíčska a Žďárska), na Mladoboleslavsku, Rakovnicku i Příbramsku a jednotlivě se může objevit i jinde.
C. n. aplodontus: severní Honšú
C. n. grassianus: Čína - Shanxi
C. n. hortulorum: východní Sibiř (Primorje)
C. n. keramae: Japonsko - ostrovy Kerama a Ryukyu
C. n. kopschi: jižní Čína
C. n. mandarinus: severní a severovýchodní Čína
C. n. mantchuricus: severovýchodní Čína, Korea, Rusko - Dálný východ
C. n. nippon: jižní Honšú, Šikoku a Kjúšú
C. n. pseudaxis: severní Vietnam
C. n. pulchellus: ostrov Tsushima
C. n. sichuanicus: západní Čína
C. n. taioanus: Taiwan
C. n. yesoensis: Hokkaidó

Literatura

Anděra M., Horáček I. (2005): Poznáváme naše savce, 2. doplněné vydání, Sobotales, Praha

Na Biolibu probíhá mapování výskytu tohoto taxonu v České republice a pokud jste se s ním v přírodě setkali, rádi Vaše pozorování zaznamenáme do databáze mapování výskytu.

Mezitaxonové vztahy

predátor: Panthera pardus orientalis Schlegel, 1857 - levhart mandžuský, Panthera tigris altaica Temminck, 1844 - tygr ussurijský

parazit: Oesophagostomum sikae Cameron & Parnell, 1933

Mapy rozšíření

Podřízené taxony

Počet záznamů: 16

poddruh Cervus nippon aplodontus (Heude, 1884) - sika honšúský
poddruh Cervus nippon grassianus (Heude, 1884) - sika šanský
poddruh Cervus nippon hortulorum Swinhoe, 1864 - sika Dybovského

Cervus nippon hortulorum - sika Dybovského

poddruh Cervus nippon keramae (Kuroda, 1924) - sika keramský
poddruh Cervus nippon kopschi Swinhoe, 1873 - sika jihočínský
poddruh Cervus nippon mageshimae Kuroda & Okada, 1950 - sika magešimský
poddruh Cervus nippon mandarinus Milne-Edwards, 1871 - sika severočínský
poddruh Cervus nippon mantchuricus (Swinhoe, 1864) - sika mandžuský
poddruh Cervus nippon nippon Temminck, 1838 - sika kjúšúský

Cervus nippon nippon - sika kjúšúský

poddruh Cervus nippon pseudaxis Eydoux & Souleyet, 1841 - sika vietnamský

Cervus nippon pseudaxis - sika vietnamský

poddruh Cervus nippon pulchellus Imaizumi, 1970 - sika cušimský
poddruh Cervus nippon sichuanicus Guo, Chen & Wang, 1978 - sika sečuánský
poddruh Cervus nippon soloensis Heude, 1888 - sika filipínský
poddruh Cervus nippon taiouanus Blyth, 1860 - sika tchajwanský
poddruh Cervus nippon yakushimae Kuroda & Okada, 1950 - sika jakušimský
poddruh Cervus nippon yesoensis Heude, 1884 - sika hokkaidský

Odkazy a literatura

EN Fauna Europaea 2.4 [305263]

de Jong, Y.S.D.M. (ed.): Fauna Europaea [http://www.faunaeur.org] [jako Cervus nippon Temminck, 1838]
Datum citace: 9. březen 2012
EN Wilson D. E., Reeder D. M. (editors) (2005): Mammal Species of the World (MSW). A Taxonomic and Geographic Reference (3rd ed) [http://www.bucknell.edu/msw3] [jako Cervus nippon Temminck, 1838]
Datum citace: 5. prosinec 2008
CZ Anděra M. (1999): České názvy živočichů II. Savci (Mammalia), Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 147 pp. [jako Cervus nippon Temminck, 1838]
CZ Pluháček J., Hrabina P. & Robovský J. (2011): České názvy živočichů. Savci (Mammalia). Dodatek 2 – jelenovití (Cervidae), kabarovití (Moschidae) a kančilovití (Tragulidae), Lynx, n. s. (Praha) 42: 281–296 [jako Cervus nippon Temminck, 1838]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat název či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu názvu chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře


Vysvětlivky

i druh zavlečený do oblasti popisované check-listem

s synantropní druh (v oblasti popisované check-listem závislý na člověku)

vyhynulý druh/skupina