váha 150-600 g, délka 215-340 mm

Patří do blízkého příbuzenstva hrabošů (někdy jsou křečkovití, hrabošovití a myšovití) řazeni do jediné čeledi). Dosahuje střední velikosti a má zavalitější tělo, krátké končetiny a kratičký, řídce osrstěný ocas. Na rozdíl od sysla, s nímž bývá zaměňován, se vyznačuje pestrým zbarvením. Na hřbetě bývá obvykle žlutohnědý až rezavě hnědý s načernalými konci delších chlupů, na břiše naopak tmavohnědý až černý. Hlava je svrchu rezavá, zatímco po stranách, za ušima a na čenichu jsou bílé nebo nažloutlé skvrny stejně jako u předních končetin. Poměrně hustou srst vyměňuje jednou ročně. Dalším znakem jsou dobře vyvinuté lícní torby, u samců nacházíme v době rozmnožování nápadně zvětšené boční kožní žlázy.

Aktivní je v noci. Vyborně běhá a skáče. Hrabe si chodby o průměru 6-8 cm, které končí komorami na spání, zásoby potravy a odkládání trusu. Zimu přespavá v až 2 m hluboké, dobře vystlané noře. Po 20-denní březosti mívá do roka 2-3 vrhy po 3-12 mláďatech.

Obílí, semena, zelené rostliny, hmyz a mlaďata ptáku.

Obývá území od jihozápadní Sibiře (povodí Jeniseje) po Belgii a severovýchodní cíp Francie. Jako stepní druh se do vnitrozemí Evropy rozšířil během rozsáhlého odlesňování výrazně dříve než sysel, na archeologických nalezištích jsou jeho pozůstatky známé už z neolitu (zhruba před 6000-7000 lety).

Také u nás je obyvatelem otevřené kulturní krajiny. V 70.-80. letech 20. století se jeho početnost u nás natolik snížila, že mnohde vymizel (zejména z vrchovin a pahorkatin); nyní se jeho výskyt obnovuje zejména v nížinách, kde je místy opět velmi hojný (Polabí, jižní Morava aj.). V polohách nad 500-600 m n. m. je už vcelku vzácný.

Na Biolibu probíhá mapování tohoto druhu v České republice a pokud jste se s ním v přírodě setkali, rádi zaznamenáme Vaše hlášení do centrální faunistické databáze savců ČR.