Kočkodanovití jsou rozšíření v teplých oblastech Afriky a Asie. Žijí pozemním i stromovým způsobem života, obvykle ve větších tlupách. Uvnitř skupin panuje přísná hierarchie. Mají denní aktivitu. Živí se rostlinou potravou nebo jsou všežraví. Někteří mají dlouhý ocas, jiní jej mají redukovaný. Někdy jsou vyvinuty sedací mozoly a lícní torby. U některých druhů zduří a zčervenají při říji samicím vnější pohlavní orgány. Březost je poměrně dlouhá a trvá okolo 150-200 dnů. Samice rodí jediné mládě. Ta se mohou rodit po celý rok, období porodů není většinou nijak vyhraněné. Mládě se přidržuje matčiny srsti na břiše a samice je nosí stále s sebou. Péče o mláďata je velmi dlouhá. Samice některých druhů je kojí až jeden a půl roku. Pohlavně dospívají ve 3-6 letech. Mnohé druhy jsou velmi otužilé a vyskytují se i ve vysokohorských oblastech nebo v méně příznivých klimatických podmínkách. Někteří zástupci této skupiny se velmi často chovají v zajetí.

Primáti trpí celou řadou parazitárních (např. měňavky rodu Entamoeba, giardie, vakovky Balantidium coli, motolice - Paragonymus, Schistosoma, Watsonius, tasemnice - Hymenolepis, Spirometra, Taenia, Multiceps, Echinococcus, vrtejši - Prosthenorchis, hlístice-háďáta Strongyloides, zubovky Oesophagostomum, tenkohlavci Trichuris, kapilárie, roupi a další), bakteriálních (tuberkulóza - Mycobacterium sp., schigelióza - Schigella dysenteriae, salmonelózy - Salmonela sp., Klebsiela pneumoniae, yersinia, tetanus, leptospiróza, listerióza, pseudomonádové infekce...) a virových chorob (např. herpes virové infekce, neštovice, žloutenka typu A i B, Marburgská horečka, zánět mozkových blan, chřipka, příušnice atd.). Nebezpečná je možnost přenosu těchto onemocnění ze zvířat na člověka a opačně.