CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

rod

ježek
Erinaceus Linnaeus, 1758

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Mammalia - savci »  řád Insectivora - hmyzožravci »  čeleď Erinaceidae - ježkovití

Chov

Ježky chováme v zajetí zejména, pokud najdeme na podzim nedorostlé nebo zesláblé jedince a malá mláďata. Ježek o hmotnosti nad 0.5 kg již v přírodě většinou přežije. Menší jedinci a hlavně pozdní mláďata mají jen malou šanci. Ježky chováme v prostorných bednách nebo v místnosti. Pokud je to možné raději je umístíme samostatně. Pokud je příliš mnoho jedinců pohromadě trpí častěji chorobami, nelze zde udržovat dostatečnou čistotu a někdy se stává, že slabší jedinci podlehnou silnějším. Teplota v místnosti musíme udržovat okolo 16-20°C. Na dno bedny nasteleme seno, slámu, hobliny nebo drcenou kůru. Ježci jsou velmi nečistotní a podklad musíme podle potřeby, ale nejméně jednou týdně vyčistit.
Většina ježků z přírody je napadena vnitřními i vnějšími parazity. Ježka, kromě nejmenších mláďat ihned zbavíme blech, klíšťat a dalších parazitů pomocí vhodného prostředku. Jedince, kteří váží více než 0.6 kg můžeme zazimovat v chladu. Vhodná teplota je 2-6°C, ne více a místnost nesmí promrzat! Do bedničky dáme suché listí a seno, ježek si z něj postaví hnízdo a brzy usne. V dubnu zazimované ježky umístíme v teple a začneme je krmit. Koncem dubna nebo v květnu je můžeme vypustit.

Krmení

Ježky krmíme syrovým nebo vařeným hovězím a drůbežím masem, které namícháme s ovesnými vločkami, vařenou rýží, přidat můžeme i nastrouhanou mrkev, jablka, rozinky nebo banán. Jednou až dvakrát týdně přidáme tvaroh a vaječný žloutek. Tuto potravu můžeme částečně nahradit suchary nebo konzervami pro kočky nebo pro psy. Velmi vhodné je co nejčastěji do jídelníčku zařadit i přirozenou potravu. Podáváme hmyz (moučné červy, cvrčky, šváby, sarančata), zabité myši, holata potkanů a jednodenní kuřata. V žádném případě nekrmíme mlékem, kuchyňskými zbytky a cukrovinkami. Potravy musíme dávat dostatek, zvláště chováme-li více jedinců pohromadě, ale nepřekrmujeme. Ježci potravu, kterou nespotřebují znehodnotí a roznosí po ubikaci.
Malá opuštěná mláďata do stáří pěti týdnů (asi 180 g hmotnosti) musíme přikrmovat mlékem. Mláďata do hmotnosti okolo 100-130 g sice již přijímají pevnou potravu, mléko však tvoří doposud základní součást jejich jídelníčku. Na krmení je možné použít kondenzované mléko Tatra, naředěné 1:1 s heřmánkovým čajem, případně některý druh mléka pro děti. Malá mláďata napájíme co dvě až tři hodiny. Později mládě staré alespoň tři týdny (hmotnost okolo 80-100g) začneme přikrmovat naškrábaným libovým hovězím nebo drůbežím masem, sýrem a přidat můžeme i trošku žloutku, tvaroh a piškoty namočené v mléku. Tato potrava musí být ohřátá na 25-30°C.

Literatura

Kořínek M. (2000): Velká kniha pro chovatele savců, RUBICO s.r.o., Olomouc

Podřízené taxony

Počet záznamů: 4

druh Erinaceus amurensis Schrenk, 1859 - ježek amurský
druh Erinaceus concolor Martin, 1838 - ježek maloasijský
druh Erinaceus europaeus Linnaeus, 1758 - ježek západní

Erinaceus europaeus - ježek západní

druh Erinaceus roumanicus Barrett-Hamilton, 1900 - ježek východní

Erinaceus roumanicus - ježek východní


Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat název či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu názvu chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře