CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

jaguár
Panthera onca (Linnaeus, 1758)

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Mammalia - savci »  řád Carnivora - šelmy »  čeleď Felidae - kočkovití

Vědecká synonyma

Felis onca Linnaeus, 1758

Další názvy

= jaguár americký

Status ohrožení podle IUCN:Téměř ohrožený

Obrázky


Velikost

Tato impozantní skvrnitá šelma dosahuje hmotnosti až 140 kilogramů. Taková hmotnost je u nich výjimečná, samci obvykle mívají do 100 kg, samice jsou drobnější a váží 50 – 80 kilogramů. Délka těla s ocasem může být v rozmezí od 1,5 do 2,5 metru a kohoutková výška 60-75 centimetrů.

Popis

Lidé velmi často pletou jaguára s levhartem. Od sebe se liší mnoha znaky. Jaguár má podsaditější postavu, která působí celkově robustnějším dojmem. Dosahuje také větších hmotností než levhart. Hlava je v poměru k tělu mohutnější , ocas a nohy má kratší. Nejpodstatnější rozdíl je v kresbě. Levhart má skvrny na bocích těla menší a prázdné, kdežto u jaguára jsou rozety větší a uvnitř je ještě jedna i více dalších tmavých skvrn. Na hlavě, krku, plecích, pánevních končetinách a ocase jsou rozety plné nebo bez vnitřní skvrny. Konec ocasu je vždy černý. Stejně jako u levharta se u jaguára občas vyskytují černě zbarvení jedinci. Této barevné odchylce se říká melanismus, u jaguárů je však poměrně vzácná. Ale i u takto zbarvených zvířat lze při bočním osvětlení pozorovat na srsti rozety. Jinak je jeho základní zbarvení žlutavé až okrově oranžové, uvnitř rozet a na hřbetě má srst sytější barvu. Vnitřní strany stehen a břicho je zbarvené světle krémově nebo téměř bíle. Skvrny jsou velmi tmavé až černé.

Ekologie

Jaguár obývá křovinaté oblasti podél řek, pralesy i lesní a savanová území. Preferuje nepřístupná zátopová území a bažinaté oblasti. Výběrem stanovišť připomíná tygra, také rád plave a dokáže překonat i široké toky. Vyhýbá se pouze vyšším horským polohám, kde jej nenajdeme. Proto není rozšířený ani v Andách, kde se naopak běžně vyskytuje jeho největší konkurent a to je puma. Velmi dobře šplhá, ale není typickou stromovou šelmou jako je třeba levhart, o tom svědčí i jeho robustně stavěné tělo. Na stromech spíše odpočívá a vyhledává je v případě ohrožení. Jeho aktivita může spadat jak do denních tak nočních hodin, na lov se však nejčastěji vydává za šera nebo v podvečer. Za kořist mu slouží především kapybary, jelenovití kopytníci, pekari, ptáci i drobnější druhy savců a jako jsou aguti, opice a pásovci. Jsou známé případy, kdy se mu podaří ulovit i tapíra, který je dvakrát těžší nežli on. V okolí vod velmi rád loví ryby, želvy a nezřídka se jeho kořistí stane i anakonda nebo kajman. Na stromech svou potravu obvykle nevyhledává, ale využívá je k nenadálému přepadení kořisti na zemi. V okolí lidských obydlí nepohrdne ani domácími zvířaty nebo drůbeží. Přestože jaguára nazývají domorodci „el tigre“, člověka na rozdíl od svého pruhovaného příbuzného, napadá jen výjimečně. Obvykle jen v případech kdy se cítí ohrožen nebo je zraněný. Případy lidožravých jaguárů, na rozdíl od levhartů, nejsou prakticky známé. V přírodě mimo člověka nemá téměř žádné přirozené nepřátele, napadnout ho může pouze větší kajman nebo mladé jedince může zabít velká anakonda. Hlasový rozsah jaguárů je poměrně značný i když nejsou tak hluční jako třeba lvi. V přírodě se ozývají v noci dosti často. Vydávají různé zvuky připomínající vrčení a chraplavé předení.
Jaguár je stejně jako ostatní velké kočky, mimo lvů, samotářský. Každý jedinec si udržuje své teritorium, které musí být tak rozsáhlé, aby uživilo velkou šelmu. Obvykle mívá rozlohu okolo 50 km2. Své okrsky si značí především močí a časté jsou i značky pomocí kůry, kterou seškrábou ze stromů. Pouze v období rozmnožování se jedinci opačného pohlaví navzájem vyhledávají. K rozmnožování dochází v průběhu celého roku, jen na severním a jižním okraji výskytu spadá většina porodů do nejpříznivějšího období celého roku. Samice je březí 93 – 105 dnů. Mláďata ve vrhu mohou být až čtyři, nejčastěji však bývají jen dvě. Samice je rodí v doupěti pod skalním převisem, v hustých křoviscích i na jiných nepřístupných místech. V případě, že se zde cítí ohrožená nebo je příliš vyrušovaná, přenese mláďata v tlamě jinam. V prvních dnech po porodu se od mláďat vůbec nevzdaluje. Mláďata otevírají oči ve věku okolo tří týdnů, samostatně začínají přijímat potravu po osmi týdnech. Matka je kojí téměř do půl roku. V této době se učí lovit kořist. Osamostatňují se až ve dvou letech a pohlavně dospívají ve věku okolo tří roků. Jaguáři se dožívají v zajetí až 20 let, v přírodě však většinou pouze 15 roků.

Rozšíření

Areál rozšíření jaguára zahrnoval velkou oblast od jihozápadních států USA (Louisiana, Texas, Nové Mexiko, Arizona, Kalifornie) až po mírné oblasti Jižní Ameriky v severovýchodní Argentině, kde se vyskytuje po 40° jižní šířky. Nejhojnější je na jižním cípu svého areálu, v USA byl prakticky vyhubený (velmi nepravidelně se vyskytuje v nejjižnějším Texasu - jen několik zvířat) a v Mexiku a Střední Americe je poměrně vzácný. V mnoha nepřístupných oblastech Jižní Ameriky jsou však jeho stavy ještě na přijatelné úrovni.

Mezitaxonové vztahy

parazit: Echinococcus oligarthrus (Diesing, 1863)

kořist: Caiman crocodilus (Linnaeus, 1758) - kajman brýlový, Cuniculus paca (Linnaeus, 1766) - paka nížinná, Hydrochoerus hydrochaeris (Linnaeus, 1766) - kapybara, Mazama americana (Erxleben, 1777) - mazama červený, Tayassu pecari (Link, 1795) - pekari bělobradý, ...

Podřízené taxony

Počet záznamů: 5

poddruh Panthera onca hernandesii Gray, 1857 - jaguár mexický

Panthera onca hernandesii - jaguár mexický

poddruh Panthera onca onca (Linnaeus, 1758) - jaguár brazilský

Panthera onca onca - jaguár brazilský

poddruh Panthera onca palustris Ameghino, 1880 - jaguár paraguayský

Odkazy a literatura

EN Wilson D. E., Reeder D. M. (editors) (2005): Mammal Species of the World (MSW). A Taxonomic and Geographic Reference (3rd ed) [http://www.bucknell.edu/msw3] [jako Panthera onca Linnaeus, 1758]
Datum citace: 5. prosinec 2008
CZ Anděra M. (1999): České názvy živočichů II. Savci (Mammalia), Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 147 pp. [jako Panthera onca (Linnaeus, 1758)]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat název či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu názvu chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře


Vysvětlivky

druh vyhynulý v oblasti popisované check-listem

vyhynulý druh/skupina