CZ EN
HLEDAT  
Mapování druhů

Profil taxonu

druh

liška obecná
Vulpes vulpes (Linnaeus, 1758)

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Mammalia - savci »  řád Carnivora - šelmy »  čeleď Canidae - psovití »  rod Vulpes - liška

Vědecká synonyma

Canis vulpes Linnaeus, 1758 o

Obrázky


mládě

lebka



Zvukové záznamy

Velikost

váha 3-10 kg, délka 58-77 cm

Popis

Jedna z nejběžnějších evropských šelem. Dosahuje střední velikostí, má dlouhý huňatý ocas (přes 50% délky těla) a protáhlý čenich. Zbarvení je převážně rezavé, pouze hrdlo, břicho a konec ocasu jsou bílé a zadní strana ušních boltců i tlapky černé. Vyskytují se však i jedinci výrazně světlejší nebo tmavší.

Ekologie

Liška obecná se vyskytuje v mnoha různých typech prostředí. Žije v lesích, na stepních a polopouštních oblastech, v horách, arktických oblastech, v těsné blízkosti lidských obydlí a najdeme ji i ve vysokých horách. Ne všechny populace mají typické rezavé zbarvení. Někdy mohou být i plavé, šedé nebo černé. Lišky žijí samotářsky, ale někdy je lze zastihnout i ve dne. Ukrývají se v hlubokých skalních puklinách, v hromadách kamenů nebo v hlubokých norách, které si vyhrabávají. Někdy také využívají nory jiných savců, zejména jezevců. Zde také samice rodí mláďata. Svá teritoria si značkují a obhajují proti jiným zvířatům. Velikost teritorií se liší podle úživnosti, jeden kus potřebuje 5-50km2 plochy. Páry se spolu zdržují pouze v období rozmnožování. Samec se podílí na výchově mláďat a donáší jim potravu. Hlavní potravou lišek jsou hlodavci, králíci, zajíci a ptáci. Živí se i hmyzem, slimáky, červy a uhynulými zvířaty. Část potravy tvoří rostlinná složka. Požírají různé bobule a plody, ovoce, hlízy, kukuřici atd. Lišky jsou nejčastějšími přenašeči vztekliny.

Rozšíření

Obývá téměř celou holarktickou oblast od severní Evropy (chybí na Islandu) po severní Afriku a střední Indii, žije i v Severní Americe.

V ČR je běžná všude od nížin až po vysoké polohy hor.

Chov

Lišky můžeme chovat v párech. Pro chov jsou vhodné malé výběhy nebo kotce. Pro jeden pár postačuje klec o rozměrech 3x5 metrů, dokonale zabezpečená proti podhrabání. Vzhledem k jejich pohyblivosti je však vhodnější větší. Na ukrytí jim poskytneme zateplenou boudu 70x100x60cm (ŠxDxV). Na jedno zvíře musíme počítat s jednou budkou.
Samice je březí 51-55 dnů. K porodům nejčastěji dochází v dubnu a květnu. Rodí až 13 mláďat, obvykle jich však bývá 4-7. Samce při odchovu obvykle neodstavujeme, neboť samici pomáhá s odchovem mláďat. Hlídá noru, nosí a vyvrhuje potravu mláďatům. Liščata vidí za dva týdny, po jednom měsíci poprvé opouští noru. Matka je kojí asi 6-8 týdnů. V přírodě se osamostatňují ve věku 3-5 měsíců. V této době je také musíme odstavit od rodičů. Pohlavně dospívají v jednom roce, dožívají se 12 let.
Lišky krmíme míchanicí z mletého masa s rýží, ovesnými vločkami, těstovinami a mletou mrkví. V dostatečné míře dostávají biologické krmení: myši, potkany, morčata, jednodenní kuřata, slepice, ryby. Jako přídavek se podává tvaroh, vejce, psí suchary, termix, piškoty a ovoce. Potravu doplníme o vitamíny a minerálie. Krmíme je jednou denně a podáváme okolo 0.5 kg potravy na jeden kus. Jednou týdně je vhodné zařadit do jídelníčku hladovku, kterou vynecháme pouze při březosti a v době odchovu mláďat. V této době krmíme 2-3x denně.

Literatura

Anděra M., Horáček I. (2005): Poznáváme naše savce, 2. doplněné vydání, Sobotales, Praha
Kořínek M. (2000): Velká kniha pro chovatele savců, RUBICO s.r.o., Olomouc

Na Biolibu probíhá mapování výskytu tohoto taxonu v České republice a pokud jste se s ním v přírodě setkali, rádi Vaše pozorování zaznamenáme do databáze mapování výskytu.

Mezitaxonové vztahy

parazit: Echinococcus granulosus (Batsch, 1786) - měchožil zhoubný, Taenia multiceps Leske, 1780 - tasemnice vrtohlavá, Trichinella spiralis (Owen, 1835) - svalovec stočený, Echinococcus granulosus equinus Williams & Sweatman, 1963, Echinococcus multilocularis Leuckart, 1863 - měchožil bublinatý, ...

Mapy rozšíření

Podřízené taxony

Počet záznamů: 47

poddruh Vulpes vulpes abietorum Merriam, 1900

Vulpes vulpes abietorum

poddruh Vulpes vulpes alascensis Merriam, 1900

Vulpes vulpes alascensis

poddruh Vulpes vulpes alpherakyi Satunin, 1906
poddruh Vulpes vulpes anatolica Thomas, 1920
poddruh Vulpes vulpes arabica Thomas, 1902
poddruh Vulpes vulpes atlantica (Wagner, 1841)
poddruh Vulpes vulpes bangsi Merriam, 1900
poddruh Vulpes vulpes barbara (Shaw, 1800)
poddruh Vulpes vulpes beringiana (Middendorff, 1875)
poddruh Vulpes vulpes cascadensis Merriam, 1900
poddruh Vulpes vulpes caucasica Dinnik, 1914
poddruh Vulpes vulpes crucigera (Bechstein, 1789) - liška evropská

Vulpes vulpes crucigera - liška evropská

poddruh Vulpes vulpes daurica Ognev, 1931
poddruh Vulpes vulpes deletrix Bangs, 1898
poddruh Vulpes vulpes dolichocrania Ognev, 1926
poddruh Vulpes vulpes dorsalis (J. E. Gray, 1838)
poddruh Vulpes vulpes flavescens J. E. Gray, 1843

Vulpes vulpes flavescens

poddruh Vulpes vulpes fulva Desmarest, 1820 - liška plavá
poddruh Vulpes vulpes griffithi Blyth, 1854
poddruh Vulpes vulpes harrimani Merriam, 1900
poddruh Vulpes vulpes hellenica Douma-Petridou & Ondrias, 1980
poddruh Vulpes vulpes hoole Swinhoe, 1870
poddruh Vulpes vulpes ichnusae Miller, 1907
poddruh Vulpes vulpes indutus Miller, 1907
poddruh Vulpes vulpes jakutensis Ognev, 1923
poddruh Vulpes vulpes japonica J. E. Gray, 1868
poddruh Vulpes vulpes karagan (Erxleben, 1777)

Vulpes vulpes karagan

poddruh Vulpes vulpes kenaiensis Merriam, 1900
poddruh Vulpes vulpes kurdistanica Satunin, 1906
poddruh Vulpes vulpes macroura Baird, 1852
poddruh Vulpes vulpes montana (Pearson, 1836)
poddruh Vulpes vulpes necator Merriam, 1900
poddruh Vulpes vulpes nilotica (É. Geoffroy Saint-Hilaire, 1803)
poddruh Vulpes vulpes ochroxantha Ognev, 1926

Vulpes vulpes ochroxantha

poddruh Vulpes vulpes palaestina Thomas, 1920
poddruh Vulpes vulpes patwin Sacks et al., 2010
poddruh Vulpes vulpes peculiosa Kishida, 1924

Vulpes vulpes peculiosa

poddruh Vulpes vulpes pusilla Blyth, 1854
poddruh Vulpes vulpes regalis Merriam, 1900
poddruh Vulpes vulpes rubricosa Bangs, 1898
poddruh Vulpes vulpes schrenckii Kishida, 1924

Vulpes vulpes schrenckii

poddruh Vulpes vulpes silacea Miller, 1907

Vulpes vulpes silacea

poddruh Vulpes vulpes splendidissima Kishida, 1924
poddruh Vulpes vulpes stepensis Brauner, 1914

Vulpes vulpes stepensis

poddruh Vulpes vulpes tobolica Ognev, 1926
poddruh Vulpes vulpes tschiliensis Matschie, 1907
poddruh Vulpes vulpes vulpes (Linnaeus, 1758) - liška skandinávská

Vulpes vulpes vulpes - liška skandinávská


Odkazy a literatura

EN Fauna Europaea 2.4 [305294]

de Jong, Y.S.D.M. (ed.): Fauna Europaea [http://www.faunaeur.org] [jako Vulpes vulpes (Linnaeus, 1758)]
Datum citace: 9. březen 2012
EN Australian Faunal Directory [2869ce8a-8212-46c2-8327-dfb7fabb8296]

ABRS (2009-2015): Australian Faunal Directory [http://www.environment.gov.au/biodiversi...], Australian Biological Resources Study, Canberra [jako Vulpes vulpes Linnaeus, 1758]
Datum citace: 8. únor 2015
EN Wilson D. E., Reeder D. M. (editors) (2005): Mammal Species of the World (MSW). A Taxonomic and Geographic Reference (3rd ed) [http://www.bucknell.edu/msw3] [jako Vulpes vulpes Linnaeus, 1758]
Datum citace: 5. prosinec 2008
CZ Anděra M. (1999): České názvy živočichů II. Savci (Mammalia), Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 147 pp. [jako Vulpes vulpes (Linnaeus, 1758)]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat název či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu názvu chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Přidat záznam o pozorování
Komentáře


Vysvětlivky

o původní jméno taxonu (original combination)

i druh zavlečený do oblasti popisované check-listem