CZ EN
HLEDAT  
Mapování druhů

Profil taxonu

druh

vlk obecný
Canis lupus Linnaeus, 1758

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Mammalia - savci »  řád Carnivora - šelmy »  čeleď Canidae - psovití

Další názvy

= vlk
= vlk šedý

Status ohrožení podle IUCN:Málo dotčený
Časový rozsah:svrchní pleistocén - recent

Obrázky


Velikost

váha 25-65 kg, délka 105-160 cm

Popis

Největší psovitá šelma. Postavou i velikostí připomíná německého ovčáckého psa, má však širší a zašpičatělejší hlavu, šikměji postavené oči a kratší, výrazně trojúhelníkovité uši. Huňatý ocas (asi 50 % délky těla) nosí svěšený šikmo nebo kolmo k zemi (obr. 30). Ve zbarvení převládá podle sezóny rezavohnědý až šedočerný odstín, pouze spodní část těla a vnitřní strany končetin jsou nažloutlé až bělavé a vnější okraje ušních boltců černé. Pruh tmavší srsti se někdy táhne i středem hřbetu.

Ekologie

Sdružují se do smeček, ve kterých panuje přísná hierarchie. V létě jsou smečky tvořené jen jednotlivými rodinami, v zimě se sdružuje více rodin pohromadě. Větší kořist loví štvaním. Vybírají si hlavně nemocné nebo slabé kusy. Při lovu mají rozdělené úkoly. Loví většinou velké druhy kopytníků: divoká prasata, divoké kozy a ovce, jeleny, srnce, soby, losy a méně často i menší zvířata: králíky, zajíce, hlodavce a ptáky. V době nouze napadají i domácí zvířata. Obvykle jsou plaší a člověku se vyhýbají.
Říje probíhá koncem zimy a počátkem jara. Samice rodí po 62-65 dnech 3-8 mláďat. Po 10-12 dnech se jim otevírají oči. Na výchově se podílí i samec. Matka mláďata kojí asi dva měsíce, v šesti týdnech však začínají přijímat pevnou stravu.Dospívají v 1-2 letech.

Rozšíření

Vyskytoval se téměř v celé Eurasii a Severní Americe od pásma tundry až po polopouště, v současnosti žije v Evropě souvisle jen od severu Skandinávie přes Finsko a Rusko na Balkán, odděleně ještě na Pyrenejském poloostrově a v Itálii.

V Čechách byl vyhuben v 19. století (poslední úlovek 1850 nebo 1891); na Moravu a do Slezska občas pronikají smečky vlků ze Slovenska a Polska dodnes. Na hřebenech Moravskoslezských Beskyd, Javorníků a Vsetínských vrchů se nyní zdržují vlci trvaleji a zatoulávají se odtud hluboko do podhůří i dále do Jeseníků, ke Králickému Sněžníku či jinam. Drží se hlavně v rozsáhlých lesích vrchovin a hor. V únoru 1976 se objevila na Šumavě skupina vlků, která utekla ze zajetí v NP Bavorský les, jednotlivá zvířata se dostala až na Třeboňsko a Domažlicko, kde byla postupně vystřílena. V posledních letech se vlk na Šumavě začíná objevovat znovu.

Na Biolibu probíhá mapování tohoto druhu v České republice a pokud jste se s ním v přírodě setkali, rádi zaznamenáme Vaše hlášení do centrální faunistické databáze savců ČR.

Zajímavosti

Vlk je předkem domácího psa, k jeho domestikaci došlo před více jak deseti tisíci lety. Ale i dnes se používá k “vylepšení” genetických vlastností některých plemen psů. Křížením německého ovčáka a vlka vzniklo plemeno československý vlčák, vyšlechtěné v druhé polovině dvacátého století. Jeho nynější zástupci však mají jen malou příměs vlčí krve.

Literatura

Anděra M., Horáček I. (2005): Poznáváme naše savce, 2. doplněné vydání, Sobotales, Praha

Mezitaxonové vztahy

parazit: Echinococcus granulosus (Batsch, 1786) - měchožil zhoubný, Taenia multiceps Leske, 1780 - tasemnice vrtohlavá, Trichinella spiralis (Owen, 1835) - svalovec stočený, Echinococcus multilocularis Leuckart, 1863 - měchožil bublinatý

Mapy rozšíření

Podřízené taxony

Počet záznamů: 39

poddruh Canis lupus albus Kerr, 1792 - vlk sibiřský
poddruh Canis lupus alces Goldman, 1941 - vlk kenajský
poddruh Canis lupus arabs Pocock, 1934 - vlk arabský

Canis lupus arabs - vlk arabský

poddruh Canis lupus arctos (Pocock, 1935) - vlk arktický

Canis lupus arctos - vlk arktický

poddruh Canis lupus baileyi (Nelson & Goldman, 1929) - vlk mexický

Canis lupus baileyi - vlk mexický

poddruh Canis lupus beothucus G.M. Allen & Barbour, 1937 - vlk novofoundlandský
poddruh Canis lupus bernardi Anderson, 1943
poddruh Canis lupus campestris Dwigubski, 1804 - vlk stepní
poddruh Canis lupus chanco Gray, 1863 - vlk mongolský

Canis lupus chanco - vlk mongolský

poddruh Canis lupus columbianus Goldman, 1941 - vlk kolumbijský
poddruh Canis lupus crassodon Hall, 1932 - vlk vancouverský
poddruh Canis lupus deitanus Cabrera, 1907 - vlk španělský
poddruh Canis lupus dingo Meyer, 1793 - dingo

Canis lupus dingo - dingo

poddruh Canis lupus fuscus Richardson, 1839 - vlk horský
poddruh Canis lupus griseoalbus Baird, 1858 - vlk manitobský
poddruh Canis lupus hallstromi Troughton, 1958 - dingo pralesní

Canis lupus hallstromi - dingo pralesní

poddruh Canis lupus hattai Kishida, 1931 - vlk ostrovní
poddruh Canis lupus hodophilax Temminck, 1839 - vlk japonský
poddruh Canis lupus hudsonicus Goldman, 1941 - vlk Hudsonův

Canis lupus hudsonicus - vlk Hudsonův

poddruh Canis lupus irremotus Goldman, 1937
poddruh Canis lupus labradorius Goldman, 1937 - vlk labradorský
poddruh Canis lupus ligoni Goldman, 1937
poddruh Canis lupus lupus Linnaeus, 1758 - vlk eurasijský

Canis lupus lupus - vlk eurasijský

poddruh Canis lupus lycaon Schreber, 1775 - vlk lesní
poddruh Canis lupus mackenzii Anderson, 1943
poddruh Canis lupus manningi Anderson, 1943
poddruh Canis lupus minor (Ogerien, 1863)
poddruh Canis lupus mogollonensis Goldman, 1937 - vlk arizonský
poddruh Canis lupus monstrabilis Goldman, 1937 - vlk texaský
poddruh Canis lupus mosbachensis - vlk mosbašský
poddruh Canis lupus nubilus Say, 1823 - vlk prériový
poddruh Canis lupus occidentalis Richardson, 1829 - vlk kanadský

Canis lupus occidentalis - vlk kanadský

poddruh Canis lupus orion Pocock, 1935 - vlk grónský
poddruh Canis lupus pallipes Sykes, 1831 - vlk indický
poddruh Canis lupus pambasileus Elliot, 1905 - vlk černý

Canis lupus pambasileus - vlk černý

poddruh Canis lupus signatus Cabrera, 1907 - vlk iberský

Canis lupus signatus - vlk iberský

poddruh Canis lupus tundrarum Miller, 1912 - vlk polární

Canis lupus tundrarum - vlk polární

poddruh Canis lupus youngi Goldman, 1937 - vlk koloradský
forma Canis lupus familiaris Linnaeus, 1758 - pes domácí

Canis lupus familiaris - pes domácí


Odkazy a literatura

EN Fauna Europaea 2.4 [305289]

de Jong, Y.S.D.M. (ed.): Fauna Europaea [http://www.faunaeur.org] [jako Canis lupus (Linnaeus, 1758)]
Datum citace: 9. březen 2012
EN ABRS (2009): Australian Faunal Directory [http://www.environment.gov.au/biodiversi...], Australian Biological Resources Study, Canberra [jako Canis lupus Linnaeus, 1758]
EN Wilson D. E., Reeder D. M. (editors) (2005): Mammal Species of the World (MSW). A Taxonomic and Geographic Reference (3rd ed) [http://www.bucknell.edu/msw3] [jako Canis lupus Linnaeus, 1758]
Datum citace: 5. prosinec 2008
CZ Anděra M. (1999): České názvy živočichů II. Savci (Mammalia), Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 147 pp. [jako Canis lupus Linnaeus, 1758]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat název či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu názvu chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře


Vysvětlivky

druh vyhynulý v oblasti popisované check-listem

vyhynulý druh/skupina