Taxonomické zařazení obou druhů pand bylo dlouho nejasné, protože mají některé vlastnosti medvídkovitých i medvědovitých šelem, ty však pravděpodoně získaly od společných předků z počátku třetihor, kteří žili v celé Eurasii a některé rody malých pand byly objeveny i v Severní Americe. Pandy byly proto střídavě zařazovány mezi šelmy medvědovité (Ursidae), medvídkovité (Procyonidae) i do samostatné čeledi pandovití (Ailuropodidae). Podle nových výzkumů DNA se dnes panda červená zařazuje do šířeji pojaté nadčeledi Musteloidea, která zahrnuje i skunky (Mephitidae), medvídkovité (Procyonidae) a lasicovité (Mustelidae) šelmy. Kdežto panda velká se dnes řadí přímo mezi medvědovité.

Hmotnost: 3-6 kg
Délka těla: 50-63 cm
Délka ocasu: 28-48 cm

Obývá chladné a vlhké lesy, džungle a bambusové háje. Výborně šplhá a často ji lze zastihnout na stromech. Na zemi se zdržuje méně. Aktivní je nejvíce ráno a odpoledne. Pandy malé jsou březí 4-5 měsíců. Rodí většinou 1-2, někdy až 4 mláďata, která mají pomalý vývoj. Není tak vzácná jako panda velká.

Žije od Nepálu, přes Barmu a zasahuje až do Číny. Vystupují až do výšek 4000 m n. m.

Chovají se většinou v otevřených výbězích obehnaných alespoň 2-2,5 vysokou hladkou zídkou nebo ve větších voliérách s vnitřní ubikací. V zimě potřebují teploty okolo 20 °C. V létě musí mít stín, neboť nesnáší velká vedra. Chová se v párech nebo v menších skupinkách. Pevnou potravu začínají přijímat až ve 3-4 měsících. S matkou zůstávají až do dalšího porodu. Dospívají po druhém roce života. Jsou převážně býložravé. Krmí se ovocem, zeleninou, trávou, výhonky a větvičkami stromů. Z živočišné potravy dostávají vejce, myši menší potkany, kuřata a kvalitní maso.