Taxonomické zařazení pand bylo dříve nejasné. Pandy byly střídavě zařazovány mezi šelmy medvědovité Ursidae, medvídkovité Procyonidae i do samostatné čeledi pandovití Ailuropodidae. Oba druhy mají některé vlastnosti medvídkovitých i medvědovitých šelem, ty však pravděpodoně získaly od společných předků z počátku třetihor, kteří žili v celé Eurasii. Nejbližším příbuzným pandy velké je podle nových genetických výzkumů jihoamerický medvěd brýlatý Tremarctos ornatus a panda červená Ailurus fulgens se pak zařazuje do šířeji pojaté nadčeledi Musteloidea.

Panda velká má krátký ocas, délka těla je 120-150 cm a hmotnost 80-160 kg.

Vyskytují se v nadmořských výškách okolo 2500-3500 m. V zimě sestupují i do výšek okolo 800 m n.m. V přírodě je velmi vzácná a jejich počet se odhaduje na necelých tisíc kusů. Živí se téměř výhradně bambusovými výhonky. Dále přijímá jiné rostliny a občas sežerou i menší obratlovce. Žije samotářsky, za potravou vychází až v noci. Ve dne se ukrývá v různých skalních štěrbinách a dutých stromech.
O jejich rozmnožování je jen velmi málo informací. Březost trvá 4-5 měsíců. Samice rodí většinou v lednu. Mívají 1-3 mláďata, většinou však odchovají pouze jedno. V přírodě rodí každý druhý rok. Mládě po porodu váží asi 2000 g. Poměrně pomalu rostou a pohlavně dospívají až 5-6 letech a dožívají se až 30 let.
Malá rozmnožovací schopnost je jen jedním z problémů které pandám hrozí. Dalším velkou potíží je vykvétání bambusových porostů, kdy obrovské plochy bambusových lesů zhruba v padesátiletých cyklech vykvetou a následně odumřou. Pandy se ocitnou bez potravy a ve velkém množství pak hynou hlady. Dříve pro ně nebyl problém přejít do jiných oblastí, kde bambus nevykvetl, ale dnes tuto možnost již nemají.

Pandy velké žijí v horských lesích na malém území v Čínské provincii S'-čchuan a v provinciích Gansu a Shaanxi. Dříve byla rozšířená na mnohem větším území od Pekingu, Šanghaje a Hongkongu až do Barmy a po Vietnam.

Asi sedmdesát pand se chová v zoologických zahradách. Nejblíže jsou v ZOO Berlin a ve Vídni. Pandám velkým nevadí zima, ale nesnáší vedra. Velmi rády se koupou. Proto se jim do výběhu umisťují větší bazény, kde se mohou v létě zchladit. I v zajetí musí dostávat v maximálním množství bambusové výhonky. Dále se jim podává zelená kukuřice, nezralé obilí, trávu, větve stromů a keřů. Dále se jim podávají různé kaše s medem, ovocem nebo masem. V zoologických zahradách se množí zřídka.

Ochraně velkých pand se v Číně přikládá velký význam. Za zabití pandy hrozí v Číně trest smrti, zakázáno je i ničení a vypalování bambusových porostů. Naopak za záchranu poraněné pandy je nabízena odměna rovnající se výši dvou ročních platů.
V roce 1980 byla vyhlášena rezervace Wolong o rozloze 1700 km2 vzdálená asi 100 km západně od Chengdu na ochranu pand (Wolong Giant Panda Reserve Centre). V roce 1987 vznikla nedaleko města Chengdu specializovaná chovná stanice "Giant Panda Breeding Research Base", která se zabývá záchranou i rozmnožováním pand velkých.
Koncem minulého století byly světovým zoologickým zahradám pandy zapůjčovány v rámci čínské oficiální zahraniční politiky. V současnosti se zapůjčují na dobu 10 let za polatek 1 000 000 dolarů ročně. Přičemž zapůjčená zvířata i případně narozená mláďata zůstávají v majetku Čínského státu.