CZ EN
HLEDAT  
Mapování druhů

Profil taxonu

druh

mýval severní
Procyon lotor (Linnaeus, 1758)

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Mammalia - savci »  řád Carnivora - šelmy »  čeleď Procyonidae - medvídkovití

Vědecká synonyma

Ursus lotor Linnaeus, 1758

Další názvy

= medvídek mýval

Obrázky


Velikost

váha 4-10 kg, délka 40-70 cm

Popis

Středně velká medvídkovitá šelma s krátkým tělem, delším úzkým ocasem, hustou srstí a s nápadně pohyblivými prsty zvláště na předních končetinách. Nevýrazné šedohnědé zbarvení zpestřuje charakteristická černobílá maska na hlavě a tmavě pruhovaný ocas (4-7 „koužků“). V mysliveckých kruzích bývá často zaměňován s psíkem mývalovitým (Nyctereutes procyonoides), který sice má podobnou obličejovou masku, ale liší se postavou, držení těla i tvarem a zbarvením ocasu stějně jako i způsobem života.

Ekologie

Ve své domovině se často vyskytují v okolí vodních toků a jezer, kde s oblibou vyhledávají potravu. Obývají Severní až Střední Ameriku od jižní Kanady po Panamu. Aktivní jsou převážně v podvečer a v noci. Ve dne se ukrývají. Zimu přečkávají nepravým zimním spánkem. Na zimu se dobře vykrmí a zvýší podstatně svou hmotnost. Do jara většinu těchto zásob spotřebují. V jižních oblastech jsou aktivní celý rok. K páření dochází od ledna do března. Samice rodí po 63 dnech březosti v různých úkrytech nebo stromových dutinách obvykle 3-5 mláďat. Živí se nejrůznější potravou. Loví drobné savce, ptáky, žáby, ryby, hmyz, korýše i měkkýše a vybírají i ptačí hnízda. Sbírají nejrůznější rostlinnou potravu, sežerou různé plody a bobule, semena i ořechy. Mohou pytlačit i na domácí drůbeži.

Rozšíření

Pochází ze Severní Ameriky, v r. 1934 byl vypuštěn v Hessensku a dnes obývá kromě německého území i státy Beneluxu, Švýcarsko a částečně Francii. Zdomácněl i v Bělorusku i jinde v Pobaltí, a také v Rakousku.

Stále častěji proniká i k nám, zejména na jižní a střední Moravu.

Chov

Chov mývalů, při dodržení určitých zásad, není příliš složitý. Pro pár zvířat postačuje voliéra o rozměrech 3x2x2 m, s možností oddělení samce. Osvědčily se také volné výběhy hrazené asi 130 cm vysokými, hladkými stěnami z betonu nebo omítnutých cihel. Vybavení ubikace tvoří zateplená bouda s předsíňkou o rozměrech 100x60x60 cm. Na šplhání jim poskytneme různé kmeny, větve a špalky. Pro každé zvíře je nutná nejméně jedna bouda. Mývaly lze po celý rok, mimo období odchovu mláďat, chovat i ve skupině s jedním samcem a několika samicemi. Mývali se velmi rádi koupou a také potravu rádi nosí do vody. Proto jim nabídneme větší misku nebo malý bazén. Vodu je nutné denně obměňovat.
Před porodem musíme samice umístit jednotlivě a oddělit samce. K porodům v našich podmínkách dochází většinou od března do dubna. Mláďata po dvou měsících opouští boudu a začínají přijímat pevnou potravu. Ve třech až čtyřech měsících je lze odstavit od matky. V případě, že mláďata jsou určená na ochočení můžeme je odstavit již ve věku 6-7 týdnů, ale raději ne dříve. I pak je nutné těmto časně odstaveným mláďatům věnovat individuální péči. Pohlavně dospívají od jednoho do dvou let.
Krmí se nejrůznější potravou. Základ tvoří masová míchanice z mletého masa, vnitřností, vařené rýže, těstovin, ovesných vloček a mleté mrkve. Můžeme do ní přidat i syrová vejce, tvaroh a sušené mléko. Část krmné dávky tvoří biologické krmení. Podáváme jednodenní kuřata, myši, potkany, morčata a slepice. Potravu doplníme o sladké ovoce, psí suchary a vitamínové a minerální směsi. V době odchovu mláďat krmíme dvakrát denně a ve zvýšené míře přidáváme mléčné výrobky (sušené mléko, tvaroh, jogurty a termix) a piškoty. Denní spotřeba krmení činí přes půl kilogramu. Jednou až dvakrát týdně zařadíme mimo dobu březosti a odchovu mláďat hladovku. Na zimu mývali značně zvýší svou hmotnost a naberou tukové zásoby. Proto musíme v zimě podávat potravu pouze v malých dávkách a obden nebo i s většími přestávkami. V našich mírných zimách a při dobrém krmení by tukové zásoby nespotřebovali. Ztučněné samice pak špatně nebo vůbec nemusí zabřeznout.

Literatura

Anděra M., Horáček I. (2005): Poznáváme naše savce, 2. doplněné vydání, Sobotales, Praha
Kořínek M. (2000): Velká kniha pro chovatele savců, RUBICO s.r.o., Olomouc

Na Biolibu probíhá mapování výskytu tohoto taxonu v České republice a pokud jste se s ním v přírodě setkali, rádi Vaše pozorování zaznamenáme do databáze mapování výskytu.

Mezitaxonové vztahy

parazit: Baylisascaris procyonis (Stefanski & Zarnowski, 1951)

Mapy rozšíření

Podřízené taxony

Počet záznamů: 23

poddruh Procyon lotor auspicatus Nelson, 1930
poddruh Procyon lotor crassidens Hollister, 1914 - mýval kostarický

Procyon lotor crassidens - mýval kostarický

poddruh Procyon lotor elucus Bangs, 1898 - mýval floridský

Procyon lotor elucus - mýval floridský

poddruh Procyon lotor excelsus Nelson & Goldman, 1930
poddruh Procyon lotor fuscipes Mearns, 1914 - mýval texaský
poddruh Procyon lotor gloveralleni Nelson & Goldman, 1930 - mýval barbadoský
poddruh Procyon lotor grinnelli Nelson & Goldman, 1930
poddruh Procyon lotor hernandezii Wagler, 1831
poddruh Procyon lotor hirtus Nelson & Goldman, 1930
poddruh Procyon lotor incautus Nelson, 1930
poddruh Procyon lotor inesperatus Nelson, 1930
poddruh Procyon lotor insularis Merriam, 1898 - mýval západní
poddruh Procyon lotor litoreus Nelson & Goldman, 1930
poddruh Procyon lotor lotor Linnaeus, 1758
poddruh Procyon lotor marinus Nelson, 1930
poddruh Procyon lotor maynardi Bangs, 1898 - mýval bahamský

Procyon lotor maynardi - mýval bahamský

poddruh Procyon lotor megalodous Lowery, 1943 - mýval mississippský
poddruh Procyon lotor pacificus Merriam, 1899
poddruh Procyon lotor pallidus Merriam, 1900
poddruh Procyon lotor psora Gray, 1842 - mýval kalifornský
poddruh Procyon lotor pumilus Miller, 1911
poddruh Procyon lotor simus Gidley, 1906
poddruh Procyon lotor vancouverensis Nelson & Goldman, 1930 - mýval vancouverský

Procyon lotor vancouverensis - mýval vancouverský


Odkazy a literatura

EN Fauna Europaea 2.4 [305355]

de Jong, Y.S.D.M. (ed.): Fauna Europaea [http://www.faunaeur.org] [jako Procyon lotor (Linnaeus, 1758)]
Datum citace: 9. březen 2012
EN Wilson D. E., Reeder D. M. (editors) (2005): Mammal Species of the World (MSW). A Taxonomic and Geographic Reference (3rd ed) [http://www.bucknell.edu/msw3] [jako Procyon lotor Linnaeus, 1758]
Datum citace: 5. prosinec 2008
CZ Anděra M. (1999): České názvy živočichů II. Savci (Mammalia), Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 147 pp. [jako Procyon lotor (Linnaeus, 1758)]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat název či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu názvu chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře


Vysvětlivky

i druh zavlečený do oblasti popisované check-listem

vyhynulý druh/skupina