CZ EN
HLEDAT  
Mapování druhů

Profil taxonu

druh

kolčava
Mustela nivalis Linnaeus, 1766

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Mammalia - savci »  řád Carnivora - šelmy »  čeleď Mustelidae - lasicovití »  rod Mustela - lasice

Vědecká synonyma

Mustela minuta

Další názvy

= kolčavka
= lasice kolčava
= lasice kolčavka
= lasice obecná

Obrázky


mládě

lebka

Velikost

váha 30-160 g, délka 155-260 mm

Popis

Naše nejmenší a zároveň nejhojnější šelma. Je menší než hranostaj a nemá černou špičku ocasu, jinak se mu zbarvením podobá. Hřbet, boky i velká část hlavy jsou hnědé až rezavohnědé a spodní strana těla je téměř bílá, výrazná hranice na bocích netvoří rovnou linii. Na hrdle bývá žlutý proužek a na lících i břiše menší hnědé skvrny. U nás na zimu obvykle nepřebarvuje do bílého šatu (změna šatu je běžná pouze ve velehorách, např. v Alpách, či na severu kontinentu). Vyznačuje se značnou proměnlivostí ve velikosti – samice jsou výrazně menší než samci a někteří jedinci dosahují sotva 15 cm délky těla; dříve byli extrémně malí jedinci rozlišování jako samostatný druh kolčavka (M. minuta)

Ekologie

Lasice kolčavy se nejčastěji vyskytují na sušších místech v hospodářky obdělávané krajině a okolí lidských obydlí, kde mají dostatek potravních zdrojů. V souvislých lesních porostech není běžná. Úkryty si vyhledávají v různých štěrbinách, hromadách dříví, stromových dutinách. Aktivní je hlavně za soumraku a nad ránem, ale můžeme ji zastihnout na lovu i ve dne. Hlavní potravou lasiček jsou hraboši, myši a myšice, méně loví hmyz, obojživelníky, plazy a ptáky. Výjimečně si troufne i na větší zvíře jako jsou bažanti, mladí zajíci, králíci nebo domácí drůbež. Kolčavy žijí samotářsky, páry se zdržují pohromadě pouze v období říje. Utajená březost není jednoznačně prokázána, k páření dochází hlavně v jarním období, samice rodí po 30-37 dnech březosti 3-7 mláďat. Mláďata jsou zpočátku slepá, matka je kojí asi dva měsíce, v té době se již začínají učit lovit a po třech měsících se osamostatňují. V letech, kdy je nadbytek potravy, hlavně hrabošů, mohou mít mláďata vícekrát do roka. Také počet mláďat ve vrhu bývá vyšší. V zajetí se mohou dožívat 7-10 let, v přírodě však 3/4 populace nepřežije první rok a zvířata starší tří let jsou vzácností.

Možné záměny

Je podobná hranostajovi, obvykle bývá menší velikosti, ocas je kratší bez černého zakončení. Bílá a hnědá srst na bocích většinou netvoří rovnou linii, prsty na nohou jsou hnědě zbarvené.

Rozšíření

Z našich šelem má největší areál rozšíření, zahrnující většinu Evropy (chybí jen v Irsku a na Islandu) a Asie, a také severní Afriku. Nověji je k tomuto druhu řazena i lasička žijící v Severní Americe.

V ČR se s ní běžně setkáme všude od nížin po hřebeny hor.

Chov

Kolčavy můžeme chovat ve venkovní voliéře o půdorysu 2x2. Na oplocení se používá jemné, ale pevné pletivo s oky 10x10 mm. Voliéra musí být velmi dobře zajištěná proti úniku, neboť kolčavy se dokáží protáhnout i nepatrnou škvírou. Nejvhodnější je zhotovit betonovou vanu hlubokou 30-40 cm,nesmíme však zapomenout na odtok dešťové vody. Vanu naplníme substrátem, plně postačuje písek smíchaný s hlínou. Do něj zabudujeme trubky, z kamenů zhotovíme úkryty a skalky se štěrbinami, kterými mohou prolézat. Na zem položíme pařezy, kořeny nebo silnější větve a malé zateplené budky s předsíňkou. Taková voliéra plně postačuje pro chov páru zvířat. Při dobré péči a vhodných podmínkách se mohou v zajetí rozmnožovat. Kolčavy jsou velmi náchylné na různé stresové stavy a snadno podlehnou šoku.
Kolčavy krmíme především biologickým krmením, podáváme myši, mláďata potkanů, jednodenní kuřata, vrabce a v omezené míře drůbeží nebi králičí maso, vnitřnosti a krev. Lasičky jsou náchylné ke ztučnění, proto je zbytečně nepřekrmujeme a jednou až dva krát týdně zařadíme hladovku. Uměle odchovávaná mláďata dokrmujeme několikrát denně směsí kondenzovaného mléka Tatra, vody a vaječného žloutku. Mláďata potřebují mnoho bílkovin, proto jim přidáváme čerstvou krev a mláďata hlodavců.

Literatura

Anděra M., Horáček I. (2005): Poznáváme naše savce, 2. doplněné vydání, Sobotales, Praha
Kořínek M. (2000): Velká kniha pro chovatele savců, RUBICO s.r.o., Olomouc

Na Biolibu probíhá mapování výskytu tohoto taxonu v České republice a pokud jste se s ním v přírodě setkali, rádi Vaše pozorování zaznamenáme do databáze mapování výskytu.

Mapy rozšíření

Podřízené taxony

Počet záznamů: 18

poddruh Mustela nivalis allegheniensis Rhoads, 1901
poddruh Mustela nivalis boccamela Bechstein, 1800
poddruh Mustela nivalis campestris Jackson, 1913
poddruh Mustela nivalis caucasica Barrett-Hamilton, 1900
poddruh Mustela nivalis eskimo Stone, 1900
poddruh Mustela nivalis heptneri Morozova-Turova, 1953
poddruh Mustela nivalis mosanensis Mori, 1927
poddruh Mustela nivalis namiyei Kuroda, 1921
poddruh Mustela nivalis nivalis Linnaeus, 1766

Mustela nivalis nivalis

poddruh Mustela nivalis numidica Pucheran, 1855
poddruh Mustela nivalis pallida Barrett-Hamilton, 1900
poddruh Mustela nivalis pygmaea J. A. Allen, 1903
poddruh Mustela nivalis rixosa Bangs, 1896 - lasice malá
poddruh Mustela nivalis rossica Abramov & Baryshnikov, 2000
poddruh Mustela nivalis russelliana Thomas, 1911
poddruh Mustela nivalis stoliczkana Blanford, 1877
poddruh Mustela nivalis tonkinensis Björkegren, 1941
poddruh Mustela nivalis vulgaris Erxleben, 1777

Odkazy a literatura

EN Fauna Europaea 2.4 [305324]

de Jong, Y.S.D.M. (ed.): Fauna Europaea [http://www.faunaeur.org] [jako Mustela nivalis Linnaeus, 1766]
Datum citace: 9. březen 2012
EN Wilson D. E., Reeder D. M. (editors) (2005): Mammal Species of the World (MSW). A Taxonomic and Geographic Reference (3rd ed) [http://www.bucknell.edu/msw3] [jako Mustela nivalis Linnaeus, 1766]
Datum citace: 5. prosinec 2008
CZ Anděra M. (1999): České názvy živočichů II. Savci (Mammalia), Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 147 pp. [jako Mustela nivalis Linnaeus, 1766]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat název či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu názvu chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Přidat záznam o pozorování
Komentáře