váha 2-6,5 kg, délka 57-80 cm

Je přizpůsobena k životu ve vodě. Její protáhlé válcovité tělo klade při plavání menší odpor a dlouhý (asi 50 % délky těla), u kořene zesílený svalnatý ocas slouží jako kormidlo. Nohy má krátké, nepříliš vhodné k rychlému pohybu po zemi, a mezi prsty opatřené plovací blánou. Ušní boltce se ukrývají v srsti, nosní a ušní otvory pod vodou uzavírá zvláštní záhyb kůže. Srst je velmi kvalitní, přiléhavá a s jemnou a hustou podsadou, na břiše připadá na 1 cm2 téměř 50 000 chlupů. Zbarvení je převážně kávově hnědé, pouze krk a spodní část těla mají světle šedivý až bílý odstín. Dlouhé hmatové chlupy na čenichu umožňují orientaci v kalné vodě či při prolézání nor. Samice mají 2-3 páry mléčných bradavek.

Obývá nejrůznější typy vodního prostředí od potůčků, řek až po rybníky a jezera s čistou vodou. Loví především ryby, raky, hmyz a požírá i hlodavce, ptáky, obojživelníky a hmyz. Na březích vod si vyhrabává nory, které mají východ umístěný pod vodou. Na velkém teritoriu, které může zahrnovat i s vedlejšími přítoky 20-50 km vodního toku má ještě několik dalších nor. Aktivní je především v noci, jen v zimním období ji můžeme zastihnout i ve dne. Teritoria si označuje hromádkami trusu, který odkládá na viditelná místa. Žije samotářsky, někdy lze zastihnout na jednom území více vyder, většinou jde o samce a několik samic nebo jejich mláďat. V období rozmnožování jsou samci vůči sobě nevraživí. K páření dochází po celý rok, nejčastěji však v únoru až dubnu, mláďata se rodí převážně od dubna do května. Vlastní březost trvá 59-63 dní, ale může se prodloužit na 9-10 měsíců. Dožívají se 15-20 roků. Chov je podobný jako u vydry malé.

Obývá celou Evropu a značnou část Asie po severní Írán, Přední i Zadní Indii a některé ostrovy (Sumatru, Tchaj-wan, Japonsko).

U nás byla hojná do počátku 20. století, avšak neúprosné pronásledování pro kožešinu i škody na rybách, a posléze regulace a znečištění řek téměř způsobily její vyhubení. Až během posledních dvou desetiletí její početní stavy opět vzrůstají a postupně se navrací do míst, odkud vymizela. Hlavně těžiště výskytu leží v pásmu hor a pahorkatin od Českého lesa přes Plzeňsko, Šumavu a jihočeské pánve na Českomoravskou vrchovinu, místy žije na Ohři, v severozápadních Čechách, na Podorlicku, na Dyji a v moravských Karpatech, přinejmenším migrující jedince však lze už zastihnout kdekoliv na vhodných tocích.

Na Biolibu probíhá mapování tohoto druhu v České republice a pokud jste se s ním v přírodě setkali, rádi zaznamenáme Vaše hlášení do centrální faunistické databáze savců ČR.