V dospělosti velmi tencí, ale až desítky centimetrů dlouzí červi žijí v lymfatických cévách, které mohou ucpat a způsobit vedle zánětů tak typické otoky, elefantiázy. Pro nemoc je charakteristická dlouhá doba do propuknutí poměrně pestré klinické manifestace choroby i její protrahovaný průběh. Procento bezpříznakových nosičů trvale žijících v oblastech výskytu je ale vysoké.

V subtropech a tropech rodí oplodněná samička (80–100 mm x 240–300 µm) této filárie v lymfatickém systému člověka právě takové larvy, mikrofilárie (230–290 x 6–8 µm). Ty bez svého nasátí komárem/mezihostitelem přibližně po deseti týdnech hynou. V těle přenašeče cirkulují z žaludku do hrudních svalů, dále do spodního pysku a právě odtud pak při dalším sání aktivně pronikají na kůži mezihostitele a skrze ni do cévního řečiště. Rostou a dospívají v lymfatických cestách.
Záhadou zůstává maximální výskyt mikrofilárií v krvi v nočních hodinách („Microfilaria nocturna“), což ale odpovídá maximu aktivity komárů. Den tráví mikrofilárie v plicních kapilárách a vyšetření krve tedy může být falešně negativní (cirkadiální rytmus se udrží i po změně časového pásma).