recentních asi 150 druhů, celkem asi 350-1000 druhů?

Málo početná, výlučně mořská skupina měkkýšů s malou, trubicovitou, k jednomu konci se zužující schránkou. Plášťová dutina je štěrbinovitá, bez žaber. Noha je krátká, trojlaločnatá, hlava je bez očí a tykadel, zato nese vyšší počet nitkovitých tykadélek (kaptákula) k vybírání potravy (organického detritu) ze sedimentu. Žijí zahrabaně v bahně, s užším koncem vysunutým nade dno.
Kelnatky jsou známé od ordoviku, hojnější jsou v relativně hlubokovodních sedimentech od křídy. Stejný způsob života jaký je znám u recentních kelnatek se předpokládá již u nejstarších ordovických forem

Kelnatky se vyvinuly asi v ordoviku. Nejstarší nálezy pocházejí z devonu. Častější nálezy jsou z karbonu a pak od svrchní křídy výše. Stratigraficky jsou málo významné neboť jsou druhově málo početné.