Vytrvalé byliny s jedním květonosným stvolem. Cibule s jednoletými zásobními šupinami. Listy jsou páskovité, poměrně široké. Květenství je hroznovité. Květní stopky jsou převislé či přímé, za plodu obvykle přímé. Květy jsou šestičetné, většinou modré. Okvětní lístky jsou volné nebo jen na bázi srostlé, zvonkovitě sevřené nebo do prostoru otevřené. Plodem je tobolka. Semena jsou černá, bez masíčka.

Zejména západní Středomoří (severní Afrika, Pyrenejský poloostrov, Přímořské Alpy). Jeden druh (Hyacinthoides non-scripta) zasahuje na sever do Velké Británie, severní Francie a zemí Beneluxu.

Rostliny kvetoucí na konci zimy či na jaře. Obvykle rostou v podrostu listnatých lesů a křovin, na kamenitých stráních či na loukách a travnatých prostranstvích.

Celkem je známo 11 druhů. Podle morfologie okvětí jsou druhy děleny do dvou podrodů: nominátní Hyacinthoides, který zahrnuje druhy se zvonkovitými květy a Somera (Salisb.) Speta, který zahrnuje druhy s květy otevřenými (Speta 1987). Současné molekulární studie však toto členění nepotvrzují (cf. Grundmann & al. 2010).