Botanická zahrada a arboretum ve Štramberku slouží především jako genobanka pro zvláště chráněné živočichy a rostliny transferované z vápencového velkolomu Kotouč Štramberk.

Botanická zahrada a arboretum se nachází v západní části města Štramberk. Jejím těžištěm je starý vápencový lom, zvaný Dolní Kamenárka. Zahrada zabírá taky okolí lomu – suťový les a louky. Hlavními exponáty je vápnomilná a teplomilná flóra typická pro Štramberk, která byla ve 20. století silně poničená těžbou vápence. Areál má velice členitý terén a rozkládá se na ploše téměř 10 ha. V lomu se nachází různé skalky, jezírka a kamenný labyrint. Na areál voně navazuje PP Kamenárka.

Vzniká zde expozice původní Štramberské vegetace, tedy vápnomilných a teplomilných rostlin, většinou velmi ohrožených. Některé vzácné rostliny sem byli introdukovány především z lomu Kotouč Štramberk, kde byly původní lokality těžbou zcela zničeny či jim zničení hrozí.

Členitý terén dna lomu např. jezírka a skalky umožňuje růst mokřadní i suchomilné vegetace vedle sebe na jedné lokalitě. Z mokřadní druhů se zde vyskytují např. přeslička různobarvá (Equisetum variegatum), orobinec sítinovitý (Typha laxmannii), kruštík bahenní (Epipactis palustris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), tučnice obecná dvoubarvá (Pinguicula vulgaris subsp. bicolor) či kriticky ohrožený keř židoviník německý (Myricaria germanica).

Mokřadní část lomu s jezírky obývá řada obojživelníků. Žije zde rosnička zelená (Hyla arborea), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), čolek obecný (Lissotriton vulgaris) a čolek velký (Triturus cristatus). Na skalních výchozech, suťových polích a lukách se vyskytuje řada zajímavých živočichů, například suchomilka bělavá (Candidula unifasciata), saranče modrokřídlá (Oedipoda caerulescens), svižník polní (Cicindela campestris), soumračník skořicový (Spialia sertorius), plch lesní (Dryomys nitedula). Bylo zde zjištěno více než 1100 druhů motýlů.
Běžně zde létá jasoň červenooký (Parnassius apollo), který zde byl vyhuben a později reintrodukován. Ze sousední PP Kamenárky se zde rozšířila i ještěrka zední (Podarcis muralis).



U velké řady vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů se vedou spory o jejich původnosti.

V některých místech lomu jsou skály a kamení poměrně bohaté na zkameněliny. Dají se zde najít např. články lilijic, ostny a destičky ježovek, žraločí zuby, schránky ramenonožců, části kolonií mechovek nebo schránky mlžů. Na dně Dolní Kamenárky se nachází Pouťová jeskyně.

Areál je v soukromém vlastnictví Petra Pavlíka.
Areál botanické zahrady a arboreta je volně přístupný od jara do podzimu kromě pondělků.
Vstupné je dobrovolné.