CZ EN
HLEDAT  
Natura 2000

Profil místa

Další názvy

= Jeskyně Šipka

Země: Česká republika

Typ oblasti: Národní přírodní památka
Kód dle IUCN: IV - řízená rezervace

Rozloha: 29.00 ha
Nadmořská výška: 370 - 525 metrů nad mořem

Datum vyhlášení: 9.1.1960

Základní údaje

Seznam krajů a okresů:
  Nový Jičín, Moravskoslezský kraj - výměra 29,00ha

Důvod ochrany: Část vrchu Kotouč s jeskyní Šipkou, s teplomilnou flórou a faunou a pravěkými nálezy
NPP Šipka je významná archeologická lokalita dvou vápencových vrcholů a to Kotouč a Šipka s velmi cenným zoologickým a botanickým okolím.

Geologie

Geologická stavba vznikla ve starším období mladších třetihor a Štramberské vápence pocházejí z velkého korálového útesu, který vzrostl na rozhraní jury a křídy. Tento korálový útes byl osídlen velkým množstvím organismů, které jednak skládaly jeho kostru, jednak jej obývaly jako výhodné životní prostředí. Proto jsou Štramberské vápence nejbohatším nalezištěm fosilií v Evropě. Dnešní vzhled okolí vznikl geologickými pochody ve čtvrtohorách. Povrchy vápenců formovala částečně i přítomnost kontinentálního ledovce, vodní eroze a denundace, činnost větru a svahové pohyby.

Formy reliéfů: Antropogenní: lomy, zářezy do komunikací, stěny
Horniny: vápence a travertiny

Význam

Jeskyně Šipka je nejznámějším krasovým útvarem štramberského krasu. Její archeologický výzkum přinesl nález spodní čelisti neandertálského dítěte (Homo neanderthalensis). Při pozdějších výzkumech byly nalezeny předměty z doby bronzové. Základ jeskyně byl pravděpodobně vyhlouben vodním tokem obtékajícím Kotouč již v předledovcových dobách. Při ústupu ledovce byly jeskyně rozšiřovány tavnými ledovcovými vodami. Spolu s táním ledovce asi došlo k odnosu měkkých hornin obklopujících Kotouč a říční síť se zahloubila na dnešní úroveň. V přední části jsou na stropě patrné trosky někdejší bohaté krápníkové výzdoby zničené lidmi krátce po jejím objevení.
Chráněné druhy hmyzu jsou vázány zejména na horní vápencové plošiny. Jedná se např. o taxony: čmelák (Bombus spp. , ohrožený rod), jasoň červenooký (Parnassius apollo, kriticky ohrožený druh), otakárek fenyklový (Papilio machaon, ohrožený druh), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius, ohrožený druh) Živné rostliny zde nalézá soumračník skořicový (Spialia sertorius), soumračník čárkovaný (Hesperia comma) ad.
Významný je výskyt obojživelníků: ropucha obecná (Bufo bufo, ohrožený druh), ropucha zelená (Pseudepidalea viridis, ohrožený druh), z plazů užovka obojková (Natrix natrix, ohrožený druh) ad.
Závěrná stěna vápencového lomu, navazující na NPP Šipka, je významná z hlediska výskytu druhů: ještěrka obecná (Lacerta agilis, silně ohrožený druh), ještěrka zední (Podarcis muralis, kriticky ohrožený druh) ad. Pravděpodobné je hnízdění výra velkého (Bubo bubo, ohrožený druh).
V neovlivněných porostech jsou zastoupeny převážně bučiny, květnaté bučiny a v malé míře i suťové lesy. Roste tady árón karpatský (Arum cylindraceum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), drnavec lékařský (Parietaria officinalis), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), kruštík drobnolistý (Epipactis microphylla), vstavač mužský (Orchis mascula), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha) nebo okrotice bílá (Cephalanthera damasonium).
Kromě vyšších rostlin jsou zde i pozoruhodné mechorosty a kapradiny, například drobná kapradina jelení jazyk celolistý (Phyllitis scolopendrium) a velmi drobná vratička měsíční (Botrychium lunaria), dále bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis) nebo mech (Timmia bavarica), rostoucí zde na jednom ze tří míst v České republice. Z trav zde můžeme najít kostřavu sivou (Festuca pallens), strdivku brvitou (Melica ciliata), z vyšších rostlin dále devaterník vejčitý (Helianthemum grandiflorum), čistec přímý (Stachys recta), lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata), lomikámen tříprstý (Saxifraga tridactylites) či dvojštítek hladkoplodý (Biscutella laevigata).

Čtverce síťového mapování ?

6474

Odkazy a literatura

Možnosti podílení se na BioLibu

Komentáře