Termín

Základní systematická jednotka. Jednoznačná definice "druhu" neexistuje, často se uvádí, že se jedná o soubor populací se společným předkem, jejichž jedinci jsou si vzájemně podobní, mohou se plodně křížit a naopak se nemohou křížit s jinými "druhy".

Tato definice však má spoustu výjimek - plodné mezidruhové křížení není v přírodě úplně neobvyklé (např. tygr + lev -> ligr nebo tigon, kdy tygr i lev jsou samostatné druhy, přesto za určitých podmínek může vzniknot plodný potomek). U některých organismů neexistuje pohlavní křížení (např. bakterie). V rámci druhu může u některých organismů existovat dosti velká variabilita co se vzhledu týče (poddruhy, formy, variety), naopak dva různé druhy mohou vypadat prakticky stejně (kryptické druhy), které lze rozpoznat například jen pomocí studia jejich DNA, případně mikroskopického studia některých jejich znaků (např. pohlavní orgány).

V češtine se zparvidla druhy označují podvojným názvoslovím (kos černý, veverka obecná). Pro některá zvířata se užívá jen jeden název (bizon, zubr), teprve jednotlivé poddruhy (subspecie) se označují dvěma nebo třemi slovy (vlk kanadský - vlk obecný kanadský, jaguár brazilský - jaguár americký brazilský). Vědecké (latinské) názvy druhu mají vždy slova dvě. V případě, že neznáme druhový název a je známá pouze vyšší jednotka např. rod používáme zkratku sp. Příklad: neznámý druh korálovky popíšeme Lampropeltis sp.