Jiří Novák [ 19.10.2006 09:14:34 ]: Ano hnízdiště některých ptáků jsou ohrožována také jen rušením. Je to také jen několikdruhů práků (jeřáb popelavý, aj.) Vzásadě lze utajení nalezišť některých druhů stanovit jejich seznamem (utajení je nezávislé na vůli nálezce) a u jiných druhů, vždy záleží na uvážení nálezce co zveřejní.

Nedávno jsem našel na Internetu Wikimapy, což je napodobenina Wikiprojektů, s kterými asi nemá žádné propojení, jen to má stejnou podobu i smysl. Na Wikimapách může každý vkládat popisy lokalit, které jsou pak propojeny na Mapy.seznam. Obsahově je to podobné jako lokality na Biolibu nebo na Wikipedii. Jak Wikipedie tak i Wikimapy berou vítr Biolibu na úrovni poskytnutí všeobecné informace. Dříve jsem zastával názor, že Biolib má poskytovat všeobecné (převzaté) informace a ne prvotní informace (protože jsou nespolehlivé) jako je třeba mapování savců. Nyní si myslím (vzhledem k tomu, že totéž zajišťují silnější projekty), že Biolib by se měl věnovat i sběru a zveřejnění prvotních informací (nálezových dat). Struktura Biolibu tomu vyhovuje, mapování savců a plazů dokazuje, že to funguje, tak v čem je problém?

Zveřejnění lokalit: V podstatě souhlasím s Anonymem, myslím ale, že by se toto mělo posuzovat případ od případu. Pokud zveřejníme lokalitu, nevystavíme organismy jen útokům ze strany kšeftařů, ale i rádoby milovníků přírody. Např. hnízdiště některých ptáků mohou být ohrožena neustálým rušením amatérskými "ornitology".
Kvůli sběratelům bych tajil mj. lokality vzácných a endemických rostlin. Tam se dá sběrem poničit mnoho. Totéž platí pro měkkýše.
Co se týká jasoňů, jestli je to ten lom co myslím, tak ten je neustále pod dohledem. Proto si tam nikdo netroufne lovit.

Ondřej Zicha [ 18.10.2006 16:40:39 ]: O úsek "biotopy" není velký zájem, asi je to taková neprošlapaná cestička. Ze systému biotopů jsou odkazy na jiné webové stránky, které obsahují prakticky všechny dostupné informace, proto považuji tvoření vlasních (Biolibových) popisů biotopů za zbytečné. Rovněž mapování biotopů (segmentů) v ČR bylo ukončeno, a proto snažit se o něco podobného přes Biolib (obdobu faunistiky) považuji za neúčelné. Potřebné je další doplnění galerie biotopů a uvítal bych podchycení více informací o konkrétním biotopu (= segmentu = lokalitě). Segment by měl být lokalizován tak přesně, aby jej mohl kdokoliv najít a to ze dvou důvodů: aby si každý mohl prohlédnout jak daný typ biotopu vypadá v reálu a aby bylo možné k danému segmentu posbírat více informací o druhovém složení apod. Dnešní server "mapy.seznam" velmi usnadňuje zjištění a následné vyhledání daného segmetu, a proto si myslím, že u obrázků by měly být souřadnice fotografovaného objektu, tak jako jsou u mapování taxonů.

Zveřejnění lokalit: Dle mého názoru je problém s "vyzrazením" lokalit nadsazován. Pro zachování populací ohrožených druhů (až na výjimky) je nebezpečnější utajování jejich míst výskytu než zveřejnění. Hlavní příčinou zániku nějaké populace je stavební činnnost, intenzifikace hospodářského využívání území a znečištění (zásah do koloběhu živin) prostředí s následnou destrukcí potravních vztahů. Přímý útok na populaci ze strany chovatelů, sběratelů, či myslivců zpravidla populaci neohrožuje. Výjimkou jsou druhy prodejné a současně snadno v přírodě polapitelné. Z motýlů je to jen jasoň červenooký (usedlá populace - ikdyž kdekdo ví, v kterém lomu se jediná populace vyskytuje, a pokud vím, není entomology atakována.) a pestrokřídlec podražcový (sběr housenek na živné rostlině), ostatní motýly nemůže sběratel vychytat. Z brouků je to páchník hnědý (sběr larev), tesařík obrovský (populace dlouhodbě přežívá na jednom nebo několika stromech), tesařík zavalitý (rozebrání napadeného dřeva), někteří střevlíci a pak i některé ojedinělé nově zjištěné mikropopulace sběratelsky atraktivních čeledí brouků nebo motýlů. S jinými skupinami bezobratlých se ve velké míře nekšeftuje. Obojživelník ohrožený vychytáním není žádný a z plazů je to zejména užovka stromová a možná i ještěrka zelená. Z ptáků je třeba před sokolníky tajit místa hnízd dravců. Ochránit před myslivci velké šelmy - vlka, medvěda a rysa nelze zatajením míst jejich výskytu, nepomáhá ani to, že ulovení těchto zvířat je trestný čin. "Utajovaných" druhů není mnoho a neměl by být problém udělat jejich seznam, "utajovaný" biotop asi vůbec neexistuje (nelze odnést a prodat).

S průzkumem v rezervacích je problém se vstupem a dalšími zákazy, z kterých má vydávat výjimku Vláda ČR, ale to moc nefunguje, leda pověřit Vláďu.

Teď když BioLib snad už zase funguje tak jak má, měli bychom začít projednávat ty biotopy. Předtím bych ale odbočil k jedné věci, která s biotopy souvisí jen okrajově, spíše s tím mapováním druhů v nich. Přivedl mne na to pan Ing. Jakub Horák v souvislosti s uvedením lokality u jedné jeho fotky motýla kterou na BioLib přidával, jednalo se o motýla dosti vzácného a jednu lokalitu v Pardubickém kraji a pan Horák si přál informace o výskytu na této lokalitě z galerie odstranit, protože by to mohlo "zaujmout" některé entomology kteří by se tam vydali lovit. Z podobného důvodu se třeba v mapování obojživelníků nezobrazují v došlých hlášeních na žádost pana Šandery přesné GPS souřadnice nálezu, aby si tam nějaký chovat nemohl pro vzácnější druh dojít.

Tento problém jistě nastane i u plánovaného mapování výskytu rostlin a živočichů na chráněných územích, ačkoliv budou nasbírané informace zajímavé pro řadu lidí, nemělo by se s nimi asi takhle veřejně zacházet. To samé platí pro fotografie v galerii. Těžko ale říct jak posoudit kde zobrazení lokality potlačit a kde nikoliv... nějaké nápady?


Přidal jsem tuto místnost do záložek několika lidí kteří si myslím že by k tomu mohli něco říct, pokud ne, tak si ji můžete ze záložek zase odstranit.