Dobrý den, rozhodně nepochybuji,že diskuze je obecně dobrá věc,ikdyž může taky vyplodit umělé problémy.Zastávám v tomhle ohledu hledisko:"Hlas Lidu,hlas Boží"(ikdyž jsem ateista).Tedy nechci nadřazovat výmysl kohokoliv na obecnou a jedinou nutně přijatelnou pravdu,ale nakonec zvítězí to co se postupně přijme většinou(byt chybně).Když už někdo cítí potřebu vymyslet český název(mě se to třeba taky stává),měl by se obrátit na všechny dostupné zdroje,at se nám biolib nezhroutí za chvíli jen vahou jmen.Takže by se měl název opravdu odvíjet od něčeho konkrétního,co je pro taxon charakteristické.Je těžké rozhodnout míru důležitosti,to odvisí od míry zodpovědnosti každého z nás.No nechám školometství a moralizován,stejně to jen odrazuje.
přeju všem chut a trpělivost(a zodpovědnost) Libor Prudký

Jakub Stančo [ 24.09.2008 11:55:01 ]: Zrovna české názvy ptáků upravoval pan Poříz podle Hudec K. et al. (2003): Soustava a české názvosloví ptáků světa. Samozřejmě mohlo dojít k nějakým chybám a změnám. Nedávno jsem požádal pana Hudce, jestli by nebylo možné sehnat názvosloví v elektronické podobě, abych to podle něj v BioLibu překontroloval (a importoval citace, aby bylo vidět pod jakým latinským názvem jsou druhy v publikaci uvedené).

Jsem rád, že tu je diskuze o názvosloví. Sám zrovna řeším pojenování bramborníčků, u kterých panuje docela chaos po rozdělení poddruhů na druhy. Věc je v tom, že když nafotím nějaké druhy v zahraničí, chci fotky dávat na internet s českým názvem, nelépe obecně přijatým. Běžného člověka, což jsem i já, nějaký latinský název moc nezajímá. Často využívám Biolib, ale nedávno jsem zaznamenal některé podivné názvy ptáků, které jsou pouze zde. Zajímá mě, kdo sem konkrétně názvy ptáků zadává, určitě má nějaký důvod, proč se někdy nedrží názvosloví.

Ahoj, navrhuji možnost automatického loginu pro domácí počítač uživatelů Biolibu. Příjde mi to praktické,jelikož bych například hned viděla, zda nemám na účtu vzkazy, které si jinak zapomínám vybírat. Na Biolibu jsem často, ale vždy se kvůli tomu nepřihlašuji, zvláště, pokud si jen prohlížím galerii.
Díky Jana

Jindřich Poříz [ 20.09.2008 01:02:28 ]:

O tom názvosloví samozřejmě vím, ale dále se pak vedly diskuze zda se má oficiálně používat. Pokud vím od kolegů ne všichni s ním souhlasí a dodržují ho, ale to už je druhá věc. Jak jsem psal něco se ujme něco ne. To ukáže budoucnost co se zavede. Dřív když nebyl internet vyšla jedna kniha a z té čerpalo x dalších autorů. Něco se ujalo a platí dnes jako správné názvy, ale trvalo to několik let. Dnes někdo doveze třeba rybu, potřebuje ji prezentovat na internetu a samozřejmě přidá český název. Spousta dalších lidí, kteří hledají rybu s českým názvem ji samozřejmě v literatuře nenajde, ale najde ji na internetu a použije dál. Pokud není název úplně scestný tak také nevidím důvod proč ho nepoužívat i když není oficiální. Čas pak ukáže zda se ujme a začně se používat i oficiálně. Problém může být, že najednou se těch názvů může vyrojit několik, na což už jsem také několikrát třeba u ryb narazil.

Milan Kořínek [ 19.09.2008 19:33:57 ]: Toto se mi zdá jako velice rozumný názor a nezbývá nic jiného,než s ním souhlasit.Měl bych snad jedinou poznámku-k českému názvosloví ptáků,kde podle Vás situace není z nejlepších.V roce 2003 vyšla Soustava a české názvosloví ptáků světa,názvy zde uvedené byly výborem České společnosti ornitologické doporučeny k užívání v ČR.
Přestože některé,hlavně druhové názvy působí dost krkolomě(žlutokorunkatý,žlutokostřecový,apod.),autoři se zdá doporučením řídí-v odborné literatuře se ve většině případů české názvy shodují s již uvedeným doporučením.

Stanislav Juráň [ 09.09.2008 16:40:48 ]:
Náhodou jsem se dostal k diskuzi o českém názvosloví a docela mně zaujala. Mám trošku jiný názor. České názvosloví je dost problematické vzhledem k tomu, že ve většině případů není vytvořené a v podstatě neexistuje. U savců je docela ustálené, ale i tam se najdou výjimky (viz. pardál obláčkový, který ač posvěcený z nejvyšších míst se neujal a zase se vrátilo k levhartovi). U ptáků je situace horší a u nižších taxonů je ještě hůř a názvosloví v podstatě žádné není nebo je roztříštěné či neúplné. Nevidím pak nic špatného třeba u Acanthurus albipectoralis přidat český název - bodlok běloploutvý. Odborník bude hledat podle vědeckého názvu a laik hledající bodloka jej také najde. Pokud to neudělá uživatel biolibu tak to udělá první obchodník, který tuto rybu doveze a nabídne k prodeji nebo chavatel, který ji koupí a její obrázek si umístí na stránky. Na druhé straně někdo český název vymyslet musí a pak už záleží jen na tom jestli se ujme či nikoliv. Nedělejme si iluze, že oficiální české názvosloví vznikne během nejbližší doby (třeba u ptáků tyto tahanice sleduji už řadu let a pak se jednou objeví pásovník šedý, zebřička šedá nebo pestrá a nikdo neví co je správně, přitom zebřička je docela zažitý název a pásovník měl být zase vědecky správnější). Naopak někdo může tyto nově vytvořené názvy použít ve svých pracech a ty se následně stanou platnými nebo uznávanými. V době internetu to není nic divného. Já pokud hledám český název např. na nějaký popisek v zoo používám názvosloví vydávané NM, ale kde nic není ani čert nebere a nezbývá než prohledat internet a pokud ani tam nic není musí si člověk pomoct sám. Název Pseudocolochirus violaceus asi nikomu nic neřekne pokud to není odborník na danou skupinu, sumýš pestrý už je konkrétnější. Na druhé straně pokud bude možné doplnit v Biolibu později platný název i s citací, mohou se tyto neoficiální názvy přesunout mezi synonyma nebo lidové názvy a je po problému. Takže bych se uvádění neexistujících českých názvů nebránil, mnohé z nich se mohou začít používat nebo zapadnou a za pár roků si na ně nikdo ani nevzpomene.

Ondřej Zicha [ 09.09.2008 17:25:57 ]: Asi ano, nejlepší by bylo uvádět zdroj názvu

Zkrátka a dobře ideální by bylo tam kde to jde uvádět ve které literatuře se název vyskytnul, zbytek ať už posoudí uživatel sám. Mohu zkusit napsat dotaz panu Větvičkovi a paní Skalické, třeba budou mít nějaký nápad jak to řešit, spíš bych ale řekl že s podobnými megalomanskými projekty sporných vědeckých kvalit odmítnou mít co do činění :]

Teď tady čtu v úvodu zmíněných Rostlin Středozemí:

Značným a v ČR dosud prakticky neřešeným problémem jsou česká jména cizích druhů, neboť mnoho z uvedených rostlin nemělo české jméno vůbec, nebo existovalo jen české jméno rodu, ale nikoliv druhu. V některých případech máme sice starší české jméno, často až z doby národního obrození od J.S. Presla, ale je nelibozvučné, někdy i směšné, a bylo by tedy lépe ho nepoužívat. Některá jména jsou natolik zavedená, že je již nelze měnit. Jediným možným řešením proto bylo uvést nejprve latinské jméno a po něm české, přičemž mnoho jmen českých je zde uvedeno, po dohodě v nomenklatorické komisi s dr. A. Skalickou a dr. V. Větvičkou z PřUK poprvé, a tedy jen ve formě návrhu.

Ondřej Zicha [ 09.09.2008 17:17:21 ]: No jo, máte pravdu, to není jako nijak velká vada, spíše detail, drobnost. Jen jsem chtěl slyšet vaše názory :-)

No jo ale kdo to posoudí. Své kritiky v řadách odborníků mají i oficiální názvosloví, zejména ryb a ptáků. Natož k rostlinám, kde nějaké soubornější názvosloví neexistuje vůbec, každý bude tvrdit něco trochu jiného, každý může preferovat jinou literaturu. To by se musela udělat nějaká komise, vypsat všechny české názvy které se kdy vyskytly v nejrůznější literatuře, případně sepsat nějaké významnější druhy které názvy nemají, a potom dlouze rozhodovat které názvy vzít jako platné, které vymyslet nově a které z oficiálního seznamu vynechat.

To ale není práce pro autory BioLibu, ale pro nějaké botaniky a jak říká Jirka Novák, nezbývá než doufat že se něco takového podnikne. Potom samozřejmě rád upravím české názvy do BioLibu.

Pro mne je použitelný název cokoliv co se vyskytne někde v tištěné podobě, řekněme třeba v knize Rostliny Středozemí od V. Zeleného. Ten to určitě také nebral z ničeho oficiálního, ale použil názvy z jiné literatury, možná si i lecos vymyslel, těžko říct. Ale pochopitelně nikdo z nás správců nemůže u jednotlivých přidaných názvů ověřovat jestli se objevily v nějaké knize... Kdyby pro nás bylo sporné všechno co není v Květeně, odneslo by to zatraceně mnoho názvů, zažitých i nezažitých. Osobně se domnívám že byť některé podezřelé názvy skutečně mohou snižovat důvěryhodnost BioLibu (i když je to třeba jen nějaké malé procento), přítomnost českých názvů u nečeských taxonů, jakkoliv jsou "neoficiální" (ale nachází se v nějaké literatuře) mnohonásobně převyšuje zmiňovanou vadu.

No jak jsem psal, já bych radši ty české názvy neuváděl, kde je to sporné. Nejde přece o to, kdy název vznikl, ale jestli se vžil a jestli je akceptován botanickou veřekností....

Ano, diskuse je dobrá věc, v takových záležitostech by se tu měla rozproudit častěji.

Zas na druhou stranu je škoda, že ty názvy někdo může vnímat jako ztrátu věrohodnosti biolibu. Spousta zahraničních kytek má české názvy a - mnohdy už od dob "národního obrození". Jenomže jak poznat, který český název je na koleně uplácaný letos a který je oficiální (tzn. na koleně uplácaný v šerém dávnověku české nomenklatury) ? V Květeně ČR jsou cizí kytky jenom málo (většinou ty co můžeme potkat někde v parku nebo zplanělé). Takže kam se obrátit pro důvěryhodné informace?

Inu je to věc názoru, jsem rád, že se tady o tom diskutuje :-) Třeba u Potentilla nitida je tady taky název podobný - mochna dolomitová, i když na http://botany.cz/cs/potentilla-nitida/ je mochna lesklá (synonymum m. dolomitská - ne dolomitová). Jenže tam si to stejně vymysleli, protože v Květeně ČR (klíči) se nezmiňuje, patrně protože roste v Dolomitech a nitida je latinsky lesklá. jednoduše si název přeložili.
Stejně Nigritell rubra, zde temnohlávek červený a na http://botany.cz/cs/nigritella-rubra/ jen temnohlávek. Zase ji jen název přeložili z latiny.
Je pravda, že české názvosloví je celkově ošemetné a druh který se dříve jmenoval tak, se teď už jmenuje jinak.
Jelikož sem chodí především běžní uživatelé tak máte pravdu, že pro ně jsou vhodnější česká jména, koneckonců mají to tu i latinsky.

No, třeba ten Daphne striata se objevuje buď jako lýkovec žíhaný nebo pruhovaný (oba názvy uvádíme) docela často, včetně třeba http://botany.cz/cs/daphne-striata/.
Fakt je, že ani jeden autor neuvádí zdroj, odkud názvy čerpal. (Ani my.)

V mykologii je situace ještě zajímavější, tam skoro co atlas, to vlastní české názvosloví (+ 20 a víc latinských synonym ke každému druhu).

Domnívám se, že prioritou by měla být správnost latinského názvu, a že národní názvosloví je vždycky tak trochu (nebo dokonce zcela) lidové. Momentálně existují už docela bohaté (i když pochopitelně ne kompletní) České názvy živočichů, a rostliny to možná brzo potká taky...

Stanislav Juráň [ 09.09.2008 08:17:53 ]: Jenže v Květeně ČR jsou pouze české názvy českých druhů, to znamená že by každá exotičtější rostlina byla na BioLibu beze jména. Nehledě na to že v Květeně ČR má tuším mnoho rostlin český název upravený tak aby odrážel změny v přesunech druhů do jiného rodu, od kterých se ovšem třeba v Klíči ke květeně ČR zase upustilo, i české názvy se s Květenou ČR neshodují (já bych řekl že Klíč je co do vědeckých a českých názvů uznávanější a i na BioLibu těm názvům dáváme přednost. Ale možná jste Květenou myslel právě Klíč). Když se podívám mimo rostliny, mám pocit že třeba pro houby neexistuje oficiální názvosloví vůbec, ačkoliv by se dalo vycházet z nějakých novějších atlasů českých hub, ale ani ty neodráží novější poznatky v mykologii a přesuny jednotlivých hub mezi rody a čeleďmi.

Já teda nejsem zastáncem myšlenky, že by každý druh měl mít český název. Možná tak ještě u vyšších obratlovců, i když třeba i u těch ryb už je to na hraně a okolo jejich názvosloví vzniklo mnoho diskuze. Nicméně pokud už pro nějaký druh český název, byť neoficiální, existuje, měl by podle něj být druh v BioLibu nalezení. Většina neodborných uživatelů hledá právě podle českého jména a když už o druhu mluví, málokdy používá jméno latinské. Je tedy třeba české názvy tolerovat a být rád, že nejsme angličtí přírodovědci, kde je ve jménech daleko větší bordel.

Nicméně uznávám, že by měl existovat nějaký systém, který by zajistil, aby se do BioLibu nedostávaly názvy které si třeba někdo vymyslí na nějaké internetové stránce a nějaký uživatel BioLibu ho převezme a přidá, ale jen názvy které se skutečně někde objeví, ať už v literatuře nebo popiskách botanických zahrad, a aby bylo zajištěno, že názvy ze serioznějších zdrojů mají přednost třeba před nějakými neodbornými zdroji typu "Moje první knížka o skalničkách".

Ondřej Zicha [ 08.09.2008 21:37:52 ]: Děkuji moc za odpověď. Já bych to sice řešil jinak, tedy tak, že pokud oficiální české názvosloví neexistuje, tak bych nepřejímal z různých pochybných literatur nové, neboť to nemá význam, protože v žádném klíči či knihou vydanou Akademií věd ČR toto názvosloví nebude, za oficiální bych považoval názvosloví uvedené v Květeně ČR.
Když se bude uvádět zdroj, z kterého se čerpá při převzetí českého názvu, také je to možnost, i když jak podotýkám, nemá smysl ho zavádět, když se mezi botanickou veřejností nepoužívá.
Nemá to být výtka, jen spíše taková připomínka, co by se dalo zlepšit, když už tady to fórum je :-)
Přeju dále mnoho úspěchů s tímto webem!

Stanislav Juráň [ 08.09.2008 21:14:07 ]: Dobrý večer, za fotografie samozřejmě moc děkujeme. S českými názvy rostlin je to složité. Žádné oficiální názvosloví mám pocit neexistuje, alespoň ne pro zahraniční druhy. České názvy (respektive jakékoliv jiné jazyky) se do BioLibu buď importují z nějakých věrohodnějších zdrojů a nebo je doplňují uživatelé a správci názvy potvrdí (nebo taky ne). Nemyslím, že si uživatelé ty názvy cucají z prstu, ale je možné že je přejímají ze zdrojů které toto dělají. Příkladem budiž třeba popisky v některých botanických zahradách, kde má prakticky každá rostlina české jméno - z jakých zdrojů je čerpala nebo z jakých zdrojů je čerpaly různé atlasy rostlin asi nelze dohledat. Pochopitelně když není název na internetu, ještě to neznamená že nebyl zmíněn v nějaké knize (a i kdyby třeba na internetu v nějaké podobě byl, není tak úplně zaručeno že se třeba do Google dostane). Každopádně dokud nebude pro jednotlivé skupiny existovat nějaké oficiální ucelenější názvosloví, nelze bohužel zajistit aby měly taxony nejvhodnější možné jméno případně neměly jméno žádné. V případě že by někdo chtěl české názvy nějaké skupiny rostlin v BioLibu revidovat a třeba doplnit o citace, nebránil bych se tomu.

Když kliknete na odkaz Taxon - názvy u inkriminovaného taxonu a následně na "Ukázat info", je u jednotlivých názvů poznámka kdo je do BioLibu přidal (případně kdo naposled upravil). Můžete se zkusit někoho z nich optat, jestli si nevzpomene. Ale samozřejmě je nám co vytknout - v první řadě by u takovýchto přidávaných informací měla být možnost uvést zdroj, sice je možné psát ho do poznámky, ale málokdo to dělá, povinně by se však dát nemohl protože by to více lidí odradilo. Rád bych tuto možnost ale časem dodělal, a uvažuji i o tom, že by se pomocí různých importů seznamů názvů z ověřených zdrojů propojovaly již existující názvy s nějakou citací, takže by bylo jednoduše poznat, které z názvů jsou bez citací a tudíž se na ně nedá spolehnout tak jako na ty citované.

Ovšem to bych v první řadě rád provedl s jednotlivými druhy, posledních pár měsíců na této možnosti pracuji, již je v podstatě hotová, chtělo by to ale ty seznamy pro import (seznamy platných názvů nejlépe včetně autority přepsané z nějakých citovatelných zdrojů). Výsledkem by bylo něco jako je tady citace Klíče ke květěně ČR na profilu taxonu Daphne mezereum.

Dnes jsem se zaregistroval zde na biolibu a dal jsem sem asi 70 druhů rostlin fotografií, jen mě překvapuje, že se zde vymýšlí české názvy zahraničním rostlinám. Např. u Daphne striata se vymyslelo lýkovec pruhovaný. přitom český název neexistuje, pokud si zadáte lýkovec pruhovaný v googlu, najde vám ho jen a pouze zde. Moc těmto stránkám fandím, moc se mi líbí, ale myslím, že zbytečně ztrácí na věrohodnosti právě díky vymýšlením českých názvů.
Další příklady: Nigritella rubra jako temnohlávek červený a Potentilla nitida jako mochna dolomitová. Vše jsou názvy, které si někdo vymyslel.
Jsem zvědav, jaké máte o tom mínění :-)