CZ EN
HLEDAT  

Diskuzní místnost

<< Zpátky do seznamu diskuzních místností

Návrhy a připomínky, hlášení chyb CZ

Správci: Ondřej Zicha, Jiří Novák

*
*
? * Zadejte pomocí číslice slovo sedm:

* Vyplnění položek označených hvězdičkou je povinné.

Upozornění týkající se chyb v taxonomickém systému, určení fotografií, slovníkových pojmů, lokalit atp. prosím pište přímo do komentářů k příslušným záznamům - usnadníte tím práci správcům a problémy budou řešit lidé, kteří mají příslušnou sekci nebo její část ve správě. Pokud v BioLibu nějakou funkci postrádáte, nebo byste věděli jak ji vylepšit, můžete nám poslat Návrh na vylepšení. Tato místnost slouží spíše k hlášení chyb a připomínkám k funkčnosti stránek BioLibu.

 

 
Záznam 1 až 20 z 480  
[1] 2 3 4 5 6 ...  24
jakub (thefeith1(na)seznam.cz)  [21.04.2014 15:44:42]
[Odpovědět]
Navrhl bych zařadit do odkazů stránku na odkazy map na ochranu zvěře.
Topi Pigula   [18.04.2014 22:41:21] Připomínka byla vyřešena
[Odpovědět]
Doporučuji zařadit nový rod do příbunosti pisivek. Neotrogla. Zdroj: http://biostor.org/reference/134593
Ondřej Zicha   [09.04.2014 21:09:23]
[Odpovědět]
karel studnicka [ 08.04.2014 23:50:09 ]: Dobrý den, pokud šlo o tento záznam, tak jsem druh opravil. On by si toho správce podle fotek všimnul a druh by přeurčil. Registrovaní uživatelé mají možnost editovat svoje pozorování dokud ho správce mapování nepotvrdí, neregistrovaní uživatelé pouze dokud nevypnou prohlížeč nebo nevyprší doba spojení se serverem (cca hodina), pak už BioLib ztratí informaci o tom kdo záznam přidal. Jinak je v takových případech nejlepší napsat někomu ze správců mapování. V tuhle chvíli je tedy ale všechno vyřešené, děkujeme za Vaši účast v mapování.
karel studnicka (karel.studnicka(na)gmail.com)  [08.04.2014 23:50:09]
[Odpovědět]
nevim, kam jinam to napsat - pridal jsem do mapy zahlednuti zelvy bahenni, ale na zaklade fotek mi bylo sdeleno, ze jde o nadhernou, tudiz bych to rad zmenil, ale nemam jak (neregistroval jsem se kvuli tomu)
Ondřej Zicha   [31.03.2014 19:17:15]
[Odpovědět]
Jan Kola [ 31.03.2014 16:37:27 ]: Dobrý den, tento druh sice několik měsíců mapujeme, ale zatím nikdo žádné pozorování nepřidal, ani starší údaje, takže k lokalitám toho moc zjistit nejde. Na profilu druhu Rhodeus amarus je z přírody jen fotka pana Petrtyla ze soutoku Moravy a Dyje. Podle mapky rozšíření z údajů z nálezové databáze AOPK ČR (ta je ale veřejnosti nepřístupná) by se měl druh i v současné době vyskytovat v téměř celém Polabí, ale sázel bych spíše na nějaké menší tůňky kolem řeky spíš než že je potkáte přímo v Labi v centru města, i když asi i to je možné.
Jan Kola   [31.03.2014 16:37:27]
[Odpovědět]
jsem tu úplný Nováček,neumím najít lokality ryby hořavka.Před 64 lety jsem jich pozoroval velké hejno v náhonu na mlýn v centru Kostelec nad labem, v místě které se na dně hemžilo nitěnkami.Dnes na tomto místě nejsou. zajímá mne, zda přežily rok 2013. Prosím jen na mail nokal1@seznam.cz
Ondřej Zicha   [28.03.2014 21:39:35]
[Odpovědět]
Jan Máca [ 28.03.2014 17:09:32 ]: Dobrý den, název kroužkovci je pro dvouplazy docela zažitý, jakkoliv s Vámi souhlasím, že by bylo dobré, kdyby měli názvy vlastní. Vymýšlení nových českých názvů je ale práce pro někoho jiného, bohužel k této skupině ještě doporučené názvosloví nevyšlo a tak jsme odkázáni na existující literaturu, kde se jméno kroužkovec hojně používá. Sice bych mohl názvy označit jako nedoporučené, nebo vedlejší a nechat taxony bez českých názvů, ale přijde mi to škoda, když se jedná o názvy používané. Nezbývá než doufat, že druhý díl doporučeného českého názvosloví plazů, vyjde-li, zavede názvy nové - ale i v ostatních publikacích českých názvů z řady NM se české homonymní rody vyskytují...
Jan Máca (janxmaca(na)seznam.cz)  [28.03.2014 17:09:32]
[Odpovědět]
Omlouvám se, že zase zlobím a vymýšlím si. Nelíbí se mi jméno kroužkovec u plazů čeledi Amphisbaenidae. Možná je to založeno na nějakém seznamu českých plazích jmen (to jsem nekontroloval), ale stejně, kroužkovci jsou Annelida a ti plazi, i když Annelidy připomínají, by se měli jmenovat jinak. Je možné použít jméno dvouplaz (jako u jména celé čeledi Amphisbaenidae) nebo nedávat žádné české jméno. Jméno dvouplaz vypadá sice trochu divně, ale zřejmě má vyjádřit to, že ten živočich vypadá zepředu stejně jako zezadu.
Ondřej Zicha   [23.03.2014 22:47:16]
[Odpovědět]
Tomáš Hájek [ 23.03.2014 13:16:26 ]: Dobrý den, momentálně ne, ale už dlouho o této funkci uvažujeme. U živočichů by to asi fungovalo docela dobře, ale u rostlin a hub se používají zkratky a asi by šlo jednoduše hledat jen podle nich, ovšem jen podle těch delších a spíš jen na přesnou shodu celé zkratky. Vyhledávat L. (Linné) v celé databázi druhů by příliš zatěžovalo server, pokud by se hledalo podobným způsobem jako při hledání vědeckého či národního názvu. Kvůli tomu a dalším komplikacím jsem zatím hledání v autorech nezrealizoval.
Tomáš Hájek (linsang(na)email.cz)  [23.03.2014 13:16:26]
[Odpovědět]
Lze hledat - nechat si vyjet seznam taxonů podle autora popisů?
Ondřej Zicha   [12.03.2014 21:17:48]
[Odpovědět]
Petr Hošinský [ 12.03.2014 14:33:07 ]: Dobrý den, potápníka jsme nikdy nemapovali, i když je možné, že dříve či později budeme. Ve kterém seznamu mapovaných druhů ho vidíte? Možná se jedná o nějakou chybu. Každopádně Váš záznam zůstane jako nezařazený a až se potápník jednou mapovat začne, údaj se automaticky použije.
Petr Hošinský   [12.03.2014 14:33:07]
[Odpovědět]
Hezký den,
při vyplnění formuláře na mapování druhu se mi objevuje tato hláška : " Pozorování nebylo možno propojit s žádným mapovaným druhem v BioLibu. Pokud přesný druh znáte, vyberte ho prosím ze seznamu mapovaných druhů, ušetříte tím práci správcům mapování."

Jedná se o tento druh - Potápník vroubený (Dytiscus marginalis Linné, 1758)
Přitom na seznamu mapovaných druhů je.
Přeji hezký den. Petr z Č.B.
Ondřej Zicha   [19.01.2014 21:28:38]
[Odpovědět]
Jan Máca [ 19.01.2014 12:09:25 ]: Dobrý den, bavlníkovité je pro bývalou čeleď Bombacaceae poměrně rozšířený název, vhodnější by bylo asi cejbovité (pro čeleď) a nejvhodnější asi zatím název podčeledi neuvádět.
Jan Máca   [19.01.2014 12:09:25]
[Odpovědět]
Podšeleď Bombacoideae (ve slezovitých - Malvaceae)je označena českým jménem bavlníkové, i když bavlník je zařazený do podčeledi Malvoideae. Asi byl dřív řazený k Bombacoideae, ale když už tam nepatří, mělo by se české jméno podčeledi změnit (nebo taky nemusí být žádné).
Ondřej Zicha   [15.01.2014 22:28:47]
[Odpovědět]
Jakub Hradečný [ 15.01.2014 08:52:08 ]: Dobrý den, podle Avibase, Clementse a dalších zdrojů by měl být Taeniopygia bichenovii platný název tohoto druhu. Kniha pana Pavlovce zřejmě v tomto případě čerpá ze starších zdrojů. Pokud se někdy v budoucnu druh přesune do jiného rodu, změna se automaticky projeví i u fotografií.

Co se týče českých jmen, zebřička ostrovní je podle Hudce synonymní český název pro zebřičku pestrou, respektive používá se někdy pro nominotypický poddruh Taeniopygia guttata guttata pro odlišení od australského poddruhu. Jaká latinská jména pan Pavlovec uvádí u zebřičky pestré a ostrovní?

Druh astrild bělolící byl původně (tj. v roce 1827) popsán v rodu Fringilla (pěnkava) a následně jinými autory několikrát přesunut. To, že některý autor stanový nový podrod a jiný ho povýší na úroven rodu (či naopak), nebo že se druhy přesouvají z rodu do rodu podle názoru jednotlivých autorů, je dosti běžná praxe. V současné době je Taeniopygia považována za platný rod. Zařazení do rodu Stizoptera příliš rozšířené není a Stizoptera je nyní považována za synonymum k Taeniopygia. Synonyma jsem přidal.

Rozdíl mezi českým rodovým jménem "zebřička" a "astrilid" je sice divný, ale ne zas tolik, uvažujeme-li např. jména "kos" a "drozd" pro rod Turdus. Zřejmě šlo o názvy v chovatelství natolik zaběhnuté, že nemělo smysl je v názvosloví měnit. Každopádě připravuje se prý názvosloví ptáků nové (ačkoliv je to asi otázka několika let) a tam to bude třeba úplně jinak.
Jakub Hradečný   [15.01.2014 08:52:08]
[Odpovědět]
Dobrý den
Nedávno jsem přidával do galerie fotografii astrilda bělolícího, Pooephila Bichenovii, ovšem v systému je nyní uveden ako rod Taenopygia, což je podle publikace Astrildovití ptáci od Pavla Pavlovce je Taenopygia podrodem rodu Poephila s dvoumi druhy a to zebřičkou pestrou a zebřičkou ostrovní. Astrild bělolící se podle této publikace uvádí do podrodu Stizoptera, tudíž by podle mne měla být fotografie označena jako Stizoptera b. bichenovii, se synonymním rodovým názvem Poephila. Děkuji za objasnění tohoto problému. J. Hradečný
Jan Máca (janxmaca(na)seznam.cz)  [05.01.2014 16:40:08]
[Odpovědět]
Martin Líbal [ 30.12.2013 23:25:04 ]:
Některé neurčené obrázky, na kterých je pohromadě víc druhů, by se daly přesunout do složky "Neurčené obrázky: Biotopy". Proti neurčitelným obrázkům v zásadě nic nemám, může tam být i výtvarný až umělecký efekt. Jen bych neurčené obrázky zařadil víc "user-friendly". Striktně vzato, do kategorie Rostliny by se z nich nemělo zařadit skoro nic (jen případy, kdy není jasné, jestli jde o krytosemennou rostlinu nebo jehličnan, případně jestli jde o krytosemennou rostlinu nebo liánovec), jinak patří prakticky věechno, co v kategorii "Rostliny: Neurčené" je, mezi krytosemenné. Zařazení k nim by samozřejmě determinátorům celkem nic neusnadnilo. Podstatnější je, že ne všechno by mělo zůstat v nejvyšší kategorii "Krytosemenné: Neurčené", odhadem tak polovina se dá zařadit do nižší kategorie (třeba brukvovité, mrkvovité nebo hvězdnicovité...). Kdyby měl by odborník příslušnou čeleď pohromadě, nemusí se probírat spoustou fotek z vyšších taxonomických kategorií, jestli tam něco z té čeledi nenajde. Do řešení "hádanek" zařazených z nezbytnosti do vyšší kategorie by se nemusel (ale mohl) pouštět.
Ondřej Zicha   [03.01.2014 22:05:17]
[Odpovědět]
Martin Líbal [ 30.12.2013 23:25:04 ]: Bohužel je to tak, že určení řady druhů z fotografie je velice problematické, o to problematičtější, když někdo vyfotí třeba jen pupen, list atd. Ale jak říká Milan, spousta druhů naopak z fotografie určit lze, i když to často vyžaduje odborníka. Alespoň u toho Vámi zmiňovaného hmyzu je situace o něco lepší než u rostlin a ještě spíše hub.

Naopak bych byl docela rád třeba za více neurčených fotografií pořízených mimo ČR, protože je to lepší než žádné fotografie a mohlo by to na BioLib přivést zahraniční uživatele, kteří některé běžnější exotické druhy dokážou rozpoznat lépe než někdo kdo něco vyfotí náhodně na dovolené.

Samozřejmě ale platí, že nejcennější jsou pro nás fotografie pořízené a určené odborníkem na příslušnou skupinu a dále přidávání názorů na determinace pro označení jistých, pravděpodobných a nejistých určení. Co se týče neurčených fotografií, které podle fotografie určit nelze, stačí je určit přibližně a napsat k určení poznámku či komentář, že lepé to zřejmě určit nepůjde. Takové fotografie pak po čase odstraníme.
Milan Kořínek   [03.01.2014 21:49:26]
[Odpovědět]
Martin Líbal [ 30.12.2013 23:25:04 ]:
Naopak si myslím, že vůbec není na závadu přidávat neurčené obrázky. Ne každý je odborník na "vše" a dost obrázků se dá dodatečně determinovat, ale samozřejmě ne všechny. Já také fotím i hmyz, houby a rostliny i když jsem jako entomolog amatér a v botanice a mykologii naprostý laik. Jsem rád, když mi tady někdo fotky určí do druhu nebo alespoň do rodu. Pokud by se mohly přidávat jen určené obrázky bylo by zde možná o víc jak polovinu fotek méně a to by bylo docela škoda. Možná by nebylo na škodu přidat kategorii obrázků "k určení" nebo něco podobného, kde by se daly přidávat fotografie jen na determinaci. Sám mám hromadu fotek, které jsem kvůli horší kvalitě nepřidal ani do nepotvrzených, ale jejich determinaci bych samozřejmě uvítal, pokud by to šlo.
Martin Líbal   [30.12.2013 23:25:04]
[Odpovědět]
Jan Máca [ 25.11.2013 19:35:01 ]:
Hlavní problém neurčených obrázků rostlin je způsoben tím, že z velké části pocházejí pocházejí od nebotaniků, které někde zaujme nějaká neznámá rostlina a bohužel nevědí, který charakteristický znak musí obrázek zachytit, aby bylo možné tuto rostlinu identifikovat. Já bych si nedovolil dát na Biolib fotografii nějakého organizmu, zejména hmyzu, který nedokážu determinovat.
 
Záznam 1 až 20 z 480  
[1] 2 3 4 5 6 ...  24