CZ EN
HLEDAT  

Diskuzní místnost

<< Zpátky do seznamu diskuzních místností

Návrhy a připomínky, hlášení chyb CZ

Správci: Ondřej Zicha, Jiří Novák

*
*
? * Zadejte pomocí číslice slovo osm:

* Vyplnění položek označených hvězdičkou je povinné.

Upozornění týkající se chyb v taxonomickém systému, určení fotografií, slovníkových pojmů, lokalit atp. prosím pište přímo do komentářů k příslušným záznamům - usnadníte tím práci správcům a problémy budou řešit lidé, kteří mají příslušnou sekci nebo její část ve správě. Pokud v BioLibu nějakou funkci postrádáte, nebo byste věděli jak ji vylepšit, můžete nám poslat Návrh na vylepšení. Tato místnost slouží spíše k hlášení chyb a připomínkám k funkčnosti stránek BioLibu.

 

 
Záznam 1 až 20 z 540  
[1] 2 3 4 5 6 ...  27
Ondřej Zicha   [08.02.2016 20:31:16]
[Odpovědět]
Dobrý den,

ve funkci Národní názvy po kliknutí na název druhého jazyka (tedy třeba na Němčinu) by se měl slovník zobrazit tak, že v prvním sloupci jsou abecedně německé názvy a v druhém české ekvivalenty.

Další možnost je se zaregistrovat a v nastavení si můžete nastavit jiný jazyk názvů taxonů, který se bude zobrazovat místo českého v celém BioLibu, nebo si můžete němčinu přidat do Alternativních jazyků, kde lze vybrat více položek, např. EN;DE;SK - na profilech taxonů se Vám potom budou vypisovat i názvy v těchto jazycích, aniž byste musela používat funkci Taxon - názvy.
Marie Šindlářová (marie.sindlarova(na)seznam.cz)  [05.02.2016 21:32:24]
[Odpovědět]
Dobrý večer-v sekci návrhy na vylepšení jsem nenašla možnost, jak napsat,tak to zkusím tady. Jsem občasný návštěvník těchto stránek a jsem ráda, že existují.Pracuji s překlady z němčiny, pomáhám si latinskými názvy. Dá se navolit přehled tak, abych libovolně si zadávala první jazyk? Znám např. německé či latinské názvy, hledám k tomu český ekvivalent.Možná to jen neumím, používám národní názvy, kdy si dokážu volit pouze druhý jazyk. A protože abecední řazení jen jen v první českém sloupci, je to pro mě téměř nepoužitelné. Můžete poradit? Děkuji velmi.
Marie Šindlářová
Ondřej Zicha   [16.12.2015 22:50:27]
[Odpovědět]
Tereza Zlámalová [ 16.12.2015 11:08:01 ]: Dobrý den, z jakých zdrojů prosím čerpáte? České jméno dřepčíka jsem změnil, zde jde asi opravdu o v současné době používanější jméno. Formou zápisu chrysocephalus vs chrysocephala si ale nejsem jistý, většina novějších vědeckých prací se mi zdá bere rod Psylliodes jako jméno mužského rodu, tedy druhová jména s koncovkou -us.

U těch nosatců jsem popravdě současnou situaci příliš nepochopil. C. assimilis je mladší homonymum hned několika druhů a tím pádem by měl být nahrazen, tak jak zřejmě navrhuje Colonnelli (1993). Mnoho autorů s ním ale nesouhlasí, jednak proto, že by došlo k velkým zmatkům, když většina literatury uvádí vžitý název assimilis, jednak se snad ani nedá s jistotou říct, že oba druhy jsou synonymní a Colonnelliho práce je prý chybná. Byl podán návrh (Williams 2006) na ICZN na zachování jména C. assimilis a tento byl snad i schválen. Dále Löbl a Smetana ve svém katalogu palearktických nosatců z roku 2013 normálně oba druhy uvádí jako platné s dodatečnou poznámkou o jejich mladších homonymních jménech resp. mladších synonymech, takže nelze tvrdit, že o návrhu nevědí. Tohle by asi chtělo probrat s nějakým odborníkem na nosatcovité brouky.

Zdraví
Ondřej Zicha
Tereza Zlámalová   [16.12.2015 11:32:24]
[Odpovědět]
A ještě jedna připomínka. Krytonosec zelný a šešulový je ten samý brouk. Ceutorhynchus obstrictus a Ceutorhynchus assimilis jsou synonyma.
Tereza Zlámalová   [16.12.2015 11:08:01]
[Odpovědět]
Dobrý den,
ráda bych upozornila na špatné uvedení škůdce. Jedná se o dřepčíka zlatohlavého (Psylliodes chrysocephalus). Je to starší a již nepoužívaný výraz pro dřepčíka olejkového (Psylliodes chrysocephala).

S pozdravem
Tereza Zlámalová
scott cutler (scutler(na)utep.edu)  [05.12.2015 22:28:21] Příspěvek zodpovězen
[Odpovědět]
Hello,

I would like to find out about using the following image from your gallery for an exhibit at the Centennial Museum in El Paso Texas. Is there a use fee? How would I access a high resolutin image?

The image is of a male Congo Peafowl (Afropavo congensis. The photo was taken by Martin Antos.

Thank you for your help with this request.

Sincerely yours,

Scott Cutler
Curator of Collections and Exhibits
Centennial Museum
The University of Texas at El Paso
El Paso, Texas USA

scutler@utep.edu
Ondřej Zicha   [19.11.2015 19:33:48]
[Odpovědět]
Zdeněk Kletečka [ 19.11.2015 16:17:17 ]: Dobrý den,

my se snažíme uvádět pouze publikované názvy, nikoliv zavádět nové pořádky, Vaše otázka by měla směřovat spíše na někoho, kdo se názvoslovím brouků zabývá nějak hlouběji, bohužel o nikom takovém nevím, samotného mne mrzí, že neexistuje žádná publikace doporučených jmen pro brouky, podobně jako v řadě NM vycházely jména pro savce, ryby, pavouky, roztoče atd. Rozhodně to ale není něco, co jsem vymyslel já.

Většina zdrojů, které mám k dispozici - namátkou Zahradník & Severa (2004): Hmyz, Hudec et al. (2007): Příroda České republiky...), nebo které jsem našel na internetu, uvádí jméno roháček kovový pro druh Platycerus caraboides. Jméno roháček kovový na BioLibu bylo přidáno 2006, nemyslím si, že je BioLib zdrojem veškerého toho zmatku, který popisujete, i když je určitě pravda, že mnoho lidí si chodí ověřovat česká jména právě na BioLib a proto toto použití převažuje. Bohužel u sebe nemám celou svou knihovnu, takže to nemohu ověřit podle dalších zdrojů. Klimentův a Reitterův atlas uvádí starý název listorožec střevlíkový pro Systenocerus (Platycerus) caraboides, P. caprea jako český druh neuvádí. Jak dospěli autoři zmíněných publikací ke jménu roháček kovový pro P. caraboides netuším, ale je jasné, že česká jména z Klimenta jsou pro dnešní dobu nepoužitelná. Spíš bych věřil, že už bylo takto použito v nějaké dřívější publikaci.

Co se rošády vědeckého jména týče, chápal bych to tak, že ve staré literatuře byl od nás uváděn pouze druh Systenocerus (Platycerus) caraboides (tj. v podrodu Platycerus), časem byl podrod Platycerus povýšen na rod, tedy došlo k rekombinaci jména. Platycerus caprea byl původně de Geerem popsán jako Lucanus caprea ze Švédska, někteří autoři ho považovali za synonymum k P. caraboides, ale v současné době je uznáván jako platný a na základě jistě několik desítek let staré revize českých druhů se ukázalo, že u nás žijí oba druhy a jsou běžně zaměňovány. Balthazar zřejmě ze začátku jen omylem použil mladší synonymum, nebo možná k nějaké revizi došlo až v další době. Nemyslím si, že to bude dnešního uživatele mást, Platyceras caraboides a caprea jsou dlouhou dobu zažitá jména.

Doporučil bych Vám asi jediné - zjistit si, co za české jméno je použito v publikacích Zahradník (2008): Brouci resp. Pokorný (2002): Atlas brouků a vycházet z toho, protože to jsou relativně nejaktuálnější populární publikace na toto téma a budete lidi mást naopak pokud použijete jiné jméno než oni, byť s nimi třeba nesouhlasíte. Ale co se BioLibu týče, dokud nevyjde nějaká nová publikace či doporučené názvosloví týkající se roháčovitých, preferoval bych zde ponechat jméno roháček kovový pro P. caraboides (byť s Vámi souhlasím, že v tom někdo natropil pěkný nepořádek). Můžete se zkusit optat pana Zahradníka, jestli by nevěděl z čeho ten název převzal.

Zdraví
Ondřej Zicha
Zdeněk Kletečka (z.kletecka(na)seznam.cz)  [19.11.2015 16:17:17]
[Odpovědět]
Dobrý den,
mám dotaz jak připravuji druhou část roháčků jižních Čech dotaz se týká roháčka kovového co to je ? Já osobně bych měl názor na český název trochu jiný než Vy v Biolibu, ptal jsem se na to i Aleše Bezděka ten se tak nějak schoduje se mnou. Já osobně bych se přikláněl k tomu, že v dřívějších dobách (Balthazar, 1956) ten relativně nejběžnější roháček se jmenoval kovový druhý druh Systenocerus cribratalus byl bez českého názvu to proto, že byl i vzácnější. A tak bych to asi i nechal, i proto, že tady ta rošáda s tím latinským názvem je děsně zavádějící a pokud s latinským názvem spojíte i český název jak jste to udělali vy, tak lidi v tom budou mít zmatek a nebudou vědět co je co. Nebo lépe řečeno nejběžnější roháček bude roháček kovový tj. pořád při staru.
Já osobně bych se přikláněl k spojení roháček kovový Platycerus caprea a roháček Platycerus caraboides. Tj. nechat český název druhu, který tak byl pojmenován a nespojovat ho s rošádou s latinským názvem.
Pokud máte jiný názor pokuste se mě přesvědčit, jinak asi zůstanu u toho mého návrhu tj. český název zůstává danému druhu i když došlo ke změně latinského názvu. Nehledě na to, že
již v následujícím roce Balthazar, (1957) uváděl názvy na pravou míru roháček kovový Platycerus caprea (DeGeer, 1774) (=Platycerus caraboides) a roháček Platycerus caraboides (Linnaeus, 1758) (=Platycerus cribrataus Mulsant & Rey). Proč nyní měníte název a běžnějšímu druh necháte bez názvu a vzácnějšímu druhu přiřazujete český název, který patřil jinému druhu?

Děkuji
Zdeněk Kletečka

Balthazar Z., (1956): Fauna ČSR – Brouci listorozí I. NČAV, Praha, pp 288.
Balthazar Z., (1957): Brouci – Coleoptera. – In: Kratochvíl J. (ed.), Klíč zvířeny ČSR 2: 419–703, ČSAV, Praha.
Jiří Novák   [07.10.2015 15:40:57]
[Odpovědět]
Hora Bohuslav [ 30.09.2015 22:34:12 ]:
Dobrý den,
rozšíření nás zajímá, toď se ví. I když lišaje oleandrového prozatím nemapujeme, informace je to zajímavá. Ale abychom mohli vaše pozorování přidat k ostatním, potřebovali bychom toho vědět víc. Zejména GPS souřadnice té zahrady a hlavně fotku (klidně může být z mobilu) toho pozorovaného živočicha. Jde o to, že splést se může každý a pozorování je s fotkou mnohem věrohodnější. Až potom budou všechna pozorování pohromadě, budou tvořit jeden velký užitečný celek, který bude vypovídat např. o tom, jak je který druh u nás vzácný, nebo naopak rozšířený. V tom případě by bylo škoda, kdyby někdo zpochybnil celý systém jen na základě toho, že nám tu a tam chybí fotka.
Rozhodně nejlepší je otevřít si formulář pro mapování a zanést pozorování do systému jak se patří:
http://www.biolib.cz/cz/speciesmapping/id3/?sectid=10
Hora Bohuslav (kocour31113(na))  [30.09.2015 22:34:12]
[Odpovědět]
Dne 27.9.2015 se na zahrade objevil Lisaj pupalkovy,dle snimku v seznamu. A v roce 2012 byla na zahrade housenka lisaje oleandrového. To jestli vas zajima rozsireni.


S pozdravem HB.
Dana Zelená   [19.08.2015 16:07:34]
[Odpovědět]
Dobrý den pane Zicho, děkuji za Vaši odpověď. Opravdu studentům budu uznávat obě verze zařazení a do primarnich zdrojů uvedu i Vámi zmíněné. Vycházela jsem z Botanického slovníku autorů Větvičky, Zeleného z r. 2012. Ach, ti botanici, neumí se v ničem sjednotit. Podobný problém bude zřejmě s čeleď mi Vacciniaceae a Ericaceae, ale to až někdy příště. Zdravím. Jordanka
Ondřej Zicha   [18.08.2015 19:42:08]
[Odpovědět]
Dana Zelená [ 18.08.2015 18:12:55 ]: Dobrý den, ono popravdě podle moderních revizí (pokud se něco zase nezměnilo) se rod Sambucus a Viburnum do čeledi Adoxaceae opravdu řadí, systém rostlin máme zpracovaný mimo jiné podle Angiosperm Phylogeny Website, ale poprvé to snad vyšlo v práci
Torsten Eriksson and Michael J. Donoghue (1997): Phylogenetic Relationships of Sambucus and Adoxa (Adoxoideae, Adoxaceae) Based on Nuclear Ribosomal ITS Sequences and Preliminary Morphological Data, Systematic Botany, Vol. 22, No. 3, pp. 555-573

Většina české literatury ale myslím používá ještě tradiční členění. Na BioLibu samozřejmě jsou chyby, tomu se bohužel nevyhneme a jsme velmi rádi, když nás na ně někdo upozorní. V tomto případě bych ale studentům uznával obě odpovědi. Přidal jsem alespoň k rodům Sambucus a Viburnum krátké vysvětlující poznámky.
Dana Zelená   [18.08.2015 18:12:55]
[Odpovědět]
Vážení pane Zicho a Nováku, prosím o provedení opravy čeledi u rodu Sambucus na Sambucaceae místo chybně uvedené Adoxaceae.
Při výuce farmaceutické botaniky na VOŠ DFA mám u základních studijních zdrojů uveden i váš portál a přestože studenty opakovaně na chybu upozorňuji, při zpracování protokolů a prezentací ji s oblibou opakují. Další připomínky zašlu někdy příště ,tato je opravdu velice akutní !!! Děkuji. Jordanka
Ondřej Zicha   [14.08.2015 20:20:42]
[Odpovědět]
František Kuklík [ 14.08.2015 16:24:00 ]: Dobrý den, nevím, zda Vám správně rozumím, ale pokud myslíte omezení taxonomickou skupinou, je možné kliknout na Neurčené obrázky až ve vybrané kategorii, např. Apoidea, a nechat si tak vypsat pouze neurčené obrázky v příslušné skupině. Samozřejmě to ale nenajde fotky včel, které autor zařadil příliš obecně, třeba jen pod hmyz.
František Kuklík   [14.08.2015 16:24:00]
[Odpovědět]
Vážení,
bylo by možno k vyhledávání v dosud neurčených snímcích aplikovat filtr ? tzn. omezit se na předožená ale dosud nepotvrzená označení zobrazených exemplářů ?
Děkuji a zdravím
bombusmagnus
Ondřej Zicha   [02.08.2015 22:22:10]
[Odpovědět]
Milan Kořínek [ 02.08.2015 16:29:30 ]: Ahoj, potvrzeno. S tím aby byly na BioLibu v databázi lokalit české jeskyně souhlasím.
Milan Kořínek   [02.08.2015 16:29:30]
[Odpovědět]
Ondřej Zicha [ 22.06.2015 23:26:35 ]:Ahoj Ondro můžeš prosím potvrdit jeskyně, které jsem přidával do nepotvrzených, hlavně Výpustek, ke kterému mám fotky, abych je mohl přidat.
Ještě bych možná rozdělil PR Turold (http://www.biolib.cz/cz/localityimages/id1742/) a Jeskyně Na Turoldu na dvě samostatné lokality. Možná by to bylo lepší, aby alespoň všechny zpřístupněné jeskyně v ČR (http://www.jeskynecr.cz/cz/jeskyne/jeskyne-vypustek/) byly dohledatelné i na Biolibu.
Dík Milan
Ondřej Zicha   [22.06.2015 23:26:35]
[Odpovědět]
Jan Máca [ 22.06.2015 19:03:52 ]: Dobrý den, byla to fotografie dutohlávky, ale máte pravdu, moc to rozeznat nešlo. Pokusil jsem se ji vyměnit za vhodnější. Jinak na té stránce s rozcestníkem galerií lze kliknout v pravém horním rohu na Ukázat info a dole se rozbalí seznam použitých fotografií a jejich autorů.
Jan Máca   [22.06.2015 19:03:52]
[Odpovědět]
Když kliknu na Galerii, objeví se obrázky představitelů 27 základních skupin organismů. Všechny se mi zdají representativní, kromě Ascomycetes - je tam nějaká zelená houba (snad Microglossum?), myslím že nemykolog se s plodničkami takové houby ani nesetká. Ano, je to jen detail, ale vzhledem k tomu, že je ten obrázek na hodně frekventované stránce Biolibu, myslím že by bylo dobré vybrat jako zástupce vřeckatých hub nějaký typičtější a všeobecně známý taxon.
Ondřej Zicha   [13.05.2015 18:55:20]
[Odpovědět]
Květoslav Novák [ 13.05.2015 15:23:37 ]: Dobrý den,

pana Vitaliho se zeptám, co ho ke změně vedlo, řekl bych, že determinace upravil na základě (nejspíš mylného) dojmu, že v ČR se vyskytuje pouze poddruh ondrejanus, kdežto nominotypický poddruh se vyskytuje pouze v Belgii, Francii, Lucembursku, Německu, Nizozemsku, Norsku a Švédsku. Zjistím, z čeho tyto informace čerpá. Je to italský entomolog a není tak dobře seznámen s českou faunou.

Dále prosím o pochopení, že žádný správce galerie nemá možnost zjistit, jaké jsou konkrétní zkušenosti toho kterého uživatele s určitou taxonomickou skupinou, dokud s ním není dlouhodobě v kontaktu. Také je nereálné, aby správci každou změnu determinace předem s fotografem konzultovali, protože by je to stálo neuvěřitelné množství času. Právě proto BioLib obsahuje mechanismy, jak uživatele na změnu determinace upozornit, aby se k ní mohl vyjádřit, kontaktovat správce, napsat komentář k fotografii, nebo opětovně přidat k fotografii jiný návrh determinace. To, že autor fotografie nemůže měnit determinaci poté, co je fotografie zkontrolována a potvrzena či změněna správcem, je jen logické - nelze dovolit, aby uživatelé bez vědomí správců determinace měnili jak je napadne. Pokud se změnou determinace nesouhlasí, nebo chtějí dodatečně změnit vlastní, pod fotografií je k tomu odkaz na formulář "Přidat určení". Pokud se dlouhodobě zabýváte nějakou skupinou brouků, ozvěte se mi do pošty, mohu Váš profil nastavit jako odborníka na tuto skupinu, případně se můžeme dohodnout na tom, že budete mít možnost své vlastní fotky z této skupiny sám spravovat (tj. měnit determinaci i u potvrzených obrázků, přidávat obrázky přímo bez kontroly správcem atd.)

Každopádně jen co od pana Vitaliho zjistím, co ho vedlo ke změnám, dám Vám vědět, případně to rovnou vrátím do původního stavu, týká se to i dalších fotografií.


Děkuji za pochopení
Ondřej Zicha
 
Záznam 1 až 20 z 540  
[1] 2 3 4 5 6 ...  27