CZ EN
HLEDAT  

Diskuzní místnost

<< Zpátky do seznamu diskuzních místností

Návrhy a připomínky, hlášení chyb CZ

Správci: Ondřej Zicha, Jiří Novák

*
*
? * Zadejte pomocí číslice slovo čtyři:

* Vyplnění položek označených hvězdičkou je povinné.

Upozornění týkající se chyb v taxonomickém systému, určení fotografií, slovníkových pojmů, lokalit atp. prosím pište přímo do komentářů k příslušným záznamům - usnadníte tím práci správcům a problémy budou řešit lidé, kteří mají příslušnou sekci nebo její část ve správě. Pokud v BioLibu nějakou funkci postrádáte, nebo byste věděli jak ji vylepšit, můžete nám poslat Návrh na vylepšení. Tato místnost slouží spíše k hlášení chyb a připomínkám k funkčnosti stránek BioLibu.

 

 
Záznam 1 až 20 z 553  
[1] 2 3 4 5 6 ...  28
Ondřej Zicha   [21.04.2016 21:37:36]
[Odpovědět]
Jiri Moos [ 19.04.2016 19:23:19 ]: Dobrý den, přepošlu Váš dotaz panu RNDr. M. Anděrovi, CSc., který má mapování savců na starosti. Vím, že pan Anděra doplňuje údaje, které mu lidé posílají jinou cestou než přes BioLib, ale na aktualizaci dle televize a novin už možná čas nemá. Výskyt vlků v ČR je ale poslední dobou v médiích natolik probíraná skutečnost, že nemá až takový smysl se těmto druhům v mapování věnovat, neboť jejich areál rozšíření je poměrně dobře znám.

Samozřejmě by ale bylo žádoucí mít mapy na BioLibu v pořádku. Nejjednodušší by bylo chybějící údaj o pozorování, byť nejde o pozorování osobní, přidat normální cestou do mapování, s uvedením příslušného zdroje. Pokud máte další připomínky k mapkám, zkuste se prosím obrátit přímo na pana Anděru.
Jiri Moos   [19.04.2016 19:23:19]
[Odpovědět]
Dobry den,

pri prohlizeni pokroku v mapovani vyskytu savcu jsem si vsiml, ze vyskyt druhu je aktualizovan pouze prispevky prispevatelu do Biolibu a nikoliv z ostatnich zdroju. Konkretni priklad: vyskyt vlku na ceskolipsku je pomoci fotopasti dokumentovan uz nejmene 2 roky vcetne odchovu mladat, a presto na to mapa vyskytu vlka v Biolibu zatim nijak nereagovala. Tech prikladu by ale bylo vice.
Dekuji za vysvetleni/komentar.
Jiri Moos
Matej Kautman (kautman.matej(na)gmail.com)  [12.04.2016 11:33:20] Připomínka byla vyřešena
[Odpovědět]
V hesle delfínovec amazonský je chyba a jedna fotka http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id230644/?taxonid=20774

je vlastne Sotalia fluviatilis, delfin tiez bezne sa vyskytujuci v delte Orinoka, odkial fotka podla autora pochadza.
Ondřej Zicha   [01.04.2016 00:01:53]
[Odpovědět]
Danuše Šrubařová [ 31.03.2016 22:43:07 ]: Dobrý den, Gymnocalycium pflanzii máme v taxonomii normálně zařazené pod rodem Gymnocalycium a jeho podrodem Pirisemineum, možná proto jste si ho nevšimla, nebo jste druh hledala pod podrodem Gymnocalycium. Podrody se používají v taxonomii v některých případech, kdy chtěji vědci seskupit příbuzné druhy v rámci rodu, které ale nejsou zas tolik odlišné od zbytku druhů v rodu, aby si zasloužili přesunutí do samostatného rodu (a tedy změnu vědeckého jména). Podrod, který se jmenuje stejně jako rod, seskupuje druhy, které jsou nejvíc příbuzné druhu, na základě kterého byl rod stanoven (tj. typového druhu).

Variety, např. Gymnocalycium pflanzii var. izozogsii se v botanice používají pro vzhledově odlišné formy rostlin, které nejsou poddruh (tj. jejich odlišnost není dána geografickou polohou). Ta jména autorů za vědeckým jménem označují kdo taxon popsal a kdo provedl jeho přeřazení. Například Gymnocalycium izozogsii Cárdenas znamená, že druh popsal Cárdenas, kdežto Gymnocalycium pflanzii var. izozogsii (Cárdenas) Donald znamená, že jakýsi botanik Donald rostlinu revidoval a udělal z ní pouze varietu druhu Gymnocalycium pflanzii, tj. jedná se o stejný druh, může se s ním křížit, přestože vypadá trochu jinak.

V kaktusářství se pojmenování variet docela používá, takže je dobré při komunikaci s dalšími pěstiteli vědět, jestli máte Gymnocalycium pflanzii var. izozogsii, nebo nominotypickou varietu (pak stačí říkat Gymnocalycium pflanzii, místo Gymnocalycium pflanzii var. pflanzii). Naopak to, do jakého podrodu či sekce ten druh patří až tak důležité není, to může zajímat spíše botaniky.
Danuše Šrubařová (danuska.myska(na)seznam.cz)  [31.03.2016 22:43:07]
[Odpovědět]
Při hledání jsem nenašla GYMNOCALYCIUM PFLANZII v taxonomii druhů, ve vyhledávači se mi však podrobně zobrazilo (mnou) zadané heslo IZOZOGSII: Gymnocalycium pflanzii var. izozogsii (Cárdenas).

Pokud zařazení kaktusu patří pod jiné heslo, tak pardon, pěstuji je teprve jeden rok - a chci si ujasnit, co kam vlastně patří.☺
Chci vám poděkovat, že jste tento web dali dohromady - přehledně a česky!
Danuše Šrubařová
Jiří Novák   [31.03.2016 19:19:41]
[Odpovědět]
P.S.:

"pro co by asi bylo vhodnější těch osm políček, ačkoliv nevím, zda nejsou v jiných zemích jiné standardy" - myslím, že těch osm políček zeměpisných souřadnic (stupně, minuty, vteřiny, setiny) je standard, tuším už od starověku. S tím by neměl být problém. Ty ostatní systémy se rozšířily až v současnosti s rozvojem různých těch GIS aplikací.
Jiří Novák   [31.03.2016 19:05:20]
[Odpovědět]
Ondřej Zicha [ 29.03.2016 10:01:28 ]:
Ahoj Ondro, skrývání GPS má myslím několik možných řešení.

1) pokud je povinným údajem stát, pak by se dalo skrývat GPS u organismů, chráněných v daném státě. (např. u nás chráněné zákonem, příp. uvedené v červeném seznamu)

2) jestli existuje někde ucelená databáze druhů IUCN ke stažení, tak skrývat všechno z těch ohroženějších kategorií (bez ohledu na stát). (IUCN má nějakou api, ale nezkoumal jsem to. http://www.iucnredlist.org/technical-doc...)

3) umožnit skrýt údaje i samotnému autorovi
Ondřej Zicha   [29.03.2016 10:01:28]
[Odpovědět]
Stano Hrad [ 25.03.2016 16:18:26 ]: Dobrý den, plánujeme to (ostudně) dlouho, překážkou je jednak to, že je potřeba předělat políčka pro zadávání GPS souřadnic tak, aby bylo možné zadat souřadnici v libovolném místě - formulář v mapování umožňuje zadávat pouze stupně severní šířky a východní délky - a zatím netuším, jak by to mělo nejlépe vypadat, jestli používat osm políček jako je to vidět třeba tady v pravo nahoře: http://www.geoplaner.com/, nebo zda používat dvě políčka se zápornými hodnotami (na stejné stránce ve žlutém poli), obojí má výhody a nevýhody. Samozřejmě většina uživatelů použije výběr z mapy, nebo vloží GPS souřadnici zkopírovanou třeba z mapy.cz, kterou BioLib bude umět konvertovat do vhodného formátu, ale někdo to jistě bude chtít zadávat ručně nebo vizuálně kontrolovat v pro něj čitelném formátu (pro co by asi bylo vhodnější těch osm políček, ačkoliv nevím, zda nejsou v jiných zemích jiné standardy), z databázového hlediska by bylo lepší ukládat to v těch dvou hodnotách, takže ideálně asi zobrazovat v osmi, při uložení konvertovat do dvou...

Druhý problém je ochrana vzácných druhů, u nichž by uvedení GPS souřadnic mohlo vést k jejich ohrožení. Buď by museli správci rozhodovat, kde souřadnice uživatelům zobrazit a kde nikoliv, nebo by to muselo fungovat na úrovni druhů, že u některé by se GPS souřadnice skrývaly automaticky (ale některé druhy mohou být v jedné zemi hojné a jinde vzácné), nebo by se souřadnice nezobrazovaly nikde a používaly se jen interně pro účely mapování, ale to je zase škoda.

Čili prozatím bylo jednodušší celou záležitost odkládat :) Ale můžeme toto téma znovu otevřít a společně najít nějaký vhodný kompromis.
Stano Hrad   [25.03.2016 16:18:26]
[Odpovědět]
Při zadávání fotek není vyžadováno zadání místa nálezu s vazbou na GPS, mapu či alespoň mapový čtverec, tak jak to je u mapování, přičemž je to užitečný údaj pro určení i budoucí využití. Zajímavou inspirací by mohla být apka a záznam pozorování na BioLog (biolog.nature.cz) včetně jajích zobrazení Karty druhu s mapou a grafy výskytů odvozených ze zadaných dat...
Neuvažujete o něčem takovém?
Ondřej Zicha   [29.02.2016 14:11:16]
[Odpovědět]
Dobrý den, už to řeším se správci serveru, snad se nám podaří nalézt řešení co nejrychleji.
Jan Jurníček   [29.02.2016 09:36:36]
[Odpovědět]
Dobrý den, nejdou mi uploadovat obrázky.
Ondřej Zicha   [17.02.2016 11:06:40]
[Odpovědět]
Zbyněk Šeda [ 16.02.2016 19:14:19 ]: Dobrý den,

problém je, že jste informace přidal pomocí formuláře mapování druhů. My však mapujeme pouze vybrané druhy bezobratlých na území ČR, pokud někdo přidá pozorování nemapováného druhu (nebo je záznam správcem přeurčen z mapovaného na nemapovaný), záznam se automaticky uloží pod nezařazené záznamy, aby jich bylo možné využít v budoucnu, až se třeba bude mapování rozšiřovat. V této sekci si záznamu nemá kdo jak všimnout.

Lepší by bylo do systému přidat nový taxon, případně přidat obrázek, což jste sice udělal, ale naši správci ho zřejmě nezvládli zpracovat, bohužel těžce (a ostudně) nestíháme a zpracováváme primárně kvalitní obrázky přiřazené do druhu (tudíž Vaše mandelinka se mezi nimi ani nezobrazovala, protože jste jméno druhu napsal pouze do textu k obrázku) a druh na Vaší fotografii nelze bezpečně ověřit. Nedal by se exemplář vyfotit nějak lépe? Poddruh jsem založil.
Zbyněk Šeda   [16.02.2016 19:14:19]
[Odpovědět]
V Biolibu jsem se pokus najít informaci o mandelince Oreina retenta tatrica. Protože jsem nic nenašel, pokusil jsem se zapojit a přidal jsem fotku a informaci o lokalitě. To bylo v listopadu 2015. Od té doby se nic nestalo, nikdo nereaguje, údajně se čeká na zpracování....
Jak se zapojit, aby se ledy hnuly ? Děkuji.
Ondřej Zicha   [08.02.2016 20:31:16]
[Odpovědět]
Dobrý den,

ve funkci Národní názvy po kliknutí na název druhého jazyka (tedy třeba na Němčinu) by se měl slovník zobrazit tak, že v prvním sloupci jsou abecedně německé názvy a v druhém české ekvivalenty.

Další možnost je se zaregistrovat a v nastavení si můžete nastavit jiný jazyk názvů taxonů, který se bude zobrazovat místo českého v celém BioLibu, nebo si můžete němčinu přidat do Alternativních jazyků, kde lze vybrat více položek, např. EN;DE;SK - na profilech taxonů se Vám potom budou vypisovat i názvy v těchto jazycích, aniž byste musela používat funkci Taxon - názvy.
Marie Šindlářová (marie.sindlarova(na)seznam.cz)  [05.02.2016 21:32:24]
[Odpovědět]
Dobrý večer-v sekci návrhy na vylepšení jsem nenašla možnost, jak napsat,tak to zkusím tady. Jsem občasný návštěvník těchto stránek a jsem ráda, že existují.Pracuji s překlady z němčiny, pomáhám si latinskými názvy. Dá se navolit přehled tak, abych libovolně si zadávala první jazyk? Znám např. německé či latinské názvy, hledám k tomu český ekvivalent.Možná to jen neumím, používám národní názvy, kdy si dokážu volit pouze druhý jazyk. A protože abecední řazení jen jen v první českém sloupci, je to pro mě téměř nepoužitelné. Můžete poradit? Děkuji velmi.
Marie Šindlářová
Ondřej Zicha   [16.12.2015 22:50:27]
[Odpovědět]
Tereza Zlámalová [ 16.12.2015 11:08:01 ]: Dobrý den, z jakých zdrojů prosím čerpáte? České jméno dřepčíka jsem změnil, zde jde asi opravdu o v současné době používanější jméno. Formou zápisu chrysocephalus vs chrysocephala si ale nejsem jistý, většina novějších vědeckých prací se mi zdá bere rod Psylliodes jako jméno mužského rodu, tedy druhová jména s koncovkou -us.

U těch nosatců jsem popravdě současnou situaci příliš nepochopil. C. assimilis je mladší homonymum hned několika druhů a tím pádem by měl být nahrazen, tak jak zřejmě navrhuje Colonnelli (1993). Mnoho autorů s ním ale nesouhlasí, jednak proto, že by došlo k velkým zmatkům, když většina literatury uvádí vžitý název assimilis, jednak se snad ani nedá s jistotou říct, že oba druhy jsou synonymní a Colonnelliho práce je prý chybná. Byl podán návrh (Williams 2006) na ICZN na zachování jména C. assimilis a tento byl snad i schválen. Dále Löbl a Smetana ve svém katalogu palearktických nosatců z roku 2013 normálně oba druhy uvádí jako platné s dodatečnou poznámkou o jejich mladších homonymních jménech resp. mladších synonymech, takže nelze tvrdit, že o návrhu nevědí. Tohle by asi chtělo probrat s nějakým odborníkem na nosatcovité brouky.

Zdraví
Ondřej Zicha
Tereza Zlámalová   [16.12.2015 11:32:24]
[Odpovědět]
A ještě jedna připomínka. Krytonosec zelný a šešulový je ten samý brouk. Ceutorhynchus obstrictus a Ceutorhynchus assimilis jsou synonyma.
Tereza Zlámalová   [16.12.2015 11:08:01]
[Odpovědět]
Dobrý den,
ráda bych upozornila na špatné uvedení škůdce. Jedná se o dřepčíka zlatohlavého (Psylliodes chrysocephalus). Je to starší a již nepoužívaný výraz pro dřepčíka olejkového (Psylliodes chrysocephala).

S pozdravem
Tereza Zlámalová
scott cutler (scutler(na)utep.edu)  [05.12.2015 22:28:21] Příspěvek zodpovězen
[Odpovědět]
Hello,

I would like to find out about using the following image from your gallery for an exhibit at the Centennial Museum in El Paso Texas. Is there a use fee? How would I access a high resolutin image?

The image is of a male Congo Peafowl (Afropavo congensis. The photo was taken by Martin Antos.

Thank you for your help with this request.

Sincerely yours,

Scott Cutler
Curator of Collections and Exhibits
Centennial Museum
The University of Texas at El Paso
El Paso, Texas USA

scutler@utep.edu
Ondřej Zicha   [19.11.2015 19:33:48]
[Odpovědět]
Zdeněk Kletečka [ 19.11.2015 16:17:17 ]: Dobrý den,

my se snažíme uvádět pouze publikované názvy, nikoliv zavádět nové pořádky, Vaše otázka by měla směřovat spíše na někoho, kdo se názvoslovím brouků zabývá nějak hlouběji, bohužel o nikom takovém nevím, samotného mne mrzí, že neexistuje žádná publikace doporučených jmen pro brouky, podobně jako v řadě NM vycházely jména pro savce, ryby, pavouky, roztoče atd. Rozhodně to ale není něco, co jsem vymyslel já.

Většina zdrojů, které mám k dispozici - namátkou Zahradník & Severa (2004): Hmyz, Hudec et al. (2007): Příroda České republiky...), nebo které jsem našel na internetu, uvádí jméno roháček kovový pro druh Platycerus caraboides. Jméno roháček kovový na BioLibu bylo přidáno 2006, nemyslím si, že je BioLib zdrojem veškerého toho zmatku, který popisujete, i když je určitě pravda, že mnoho lidí si chodí ověřovat česká jména právě na BioLib a proto toto použití převažuje. Bohužel u sebe nemám celou svou knihovnu, takže to nemohu ověřit podle dalších zdrojů. Klimentův a Reitterův atlas uvádí starý název listorožec střevlíkový pro Systenocerus (Platycerus) caraboides, P. caprea jako český druh neuvádí. Jak dospěli autoři zmíněných publikací ke jménu roháček kovový pro P. caraboides netuším, ale je jasné, že česká jména z Klimenta jsou pro dnešní dobu nepoužitelná. Spíš bych věřil, že už bylo takto použito v nějaké dřívější publikaci.

Co se rošády vědeckého jména týče, chápal bych to tak, že ve staré literatuře byl od nás uváděn pouze druh Systenocerus (Platycerus) caraboides (tj. v podrodu Platycerus), časem byl podrod Platycerus povýšen na rod, tedy došlo k rekombinaci jména. Platycerus caprea byl původně de Geerem popsán jako Lucanus caprea ze Švédska, někteří autoři ho považovali za synonymum k P. caraboides, ale v současné době je uznáván jako platný a na základě jistě několik desítek let staré revize českých druhů se ukázalo, že u nás žijí oba druhy a jsou běžně zaměňovány. Balthazar zřejmě ze začátku jen omylem použil mladší synonymum, nebo možná k nějaké revizi došlo až v další době. Nemyslím si, že to bude dnešního uživatele mást, Platyceras caraboides a caprea jsou dlouhou dobu zažitá jména.

Doporučil bych Vám asi jediné - zjistit si, co za české jméno je použito v publikacích Zahradník (2008): Brouci resp. Pokorný (2002): Atlas brouků a vycházet z toho, protože to jsou relativně nejaktuálnější populární publikace na toto téma a budete lidi mást naopak pokud použijete jiné jméno než oni, byť s nimi třeba nesouhlasíte. Ale co se BioLibu týče, dokud nevyjde nějaká nová publikace či doporučené názvosloví týkající se roháčovitých, preferoval bych zde ponechat jméno roháček kovový pro P. caraboides (byť s Vámi souhlasím, že v tom někdo natropil pěkný nepořádek). Můžete se zkusit optat pana Zahradníka, jestli by nevěděl z čeho ten název převzal.

Zdraví
Ondřej Zicha
 
Záznam 1 až 20 z 553  
[1] 2 3 4 5 6 ...  28