CZ EN
HLEDAT  

Diskuzní místnost

<< Zpátky do seznamu diskuzních místností

Návštěvní kniha BioLibu CZ

Správci: Ondřej Zicha, Michal Maňas, Jiří Novák

*
*
? * Zadejte pomocí číslice slovo pět:

* Vyplnění položek označených hvězdičkou je povinné.

Pokud chcete nahlásit chybu nějaké funkce v BioLibu, používejte prosím místnost Návrhy a připomínky, hlášení chyb

 

Záznam 201 až 220 z 605  
1 ...  6 7 8 9 10 [11] 12 13 14 15 16 ...  31
Martin Chytrý   [12.06.2010 14:37:44]
[Odpovědět]
Ondřej Zicha [ 11.06.2010 16:56:45 ]:
Dobrý den, děkuji za odpověď. Takže jestli jsem to dobře pochopil, tak je jedno zda se uvede název Dactylorhiza fuchsii nebo Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii, protože stále jde o jednu a tu samou rostlinu a nijak se od sebe neliší. Odlišné poddruhy jsou pouze Dactylorhiza fuchsii subsp. sooana a Dactylorhiza fuchsii subsp. sudetica a proto se názvy musejí uvádět celé.
Ondřej Zicha   [11.06.2010 16:56:45]
[Odpovědět]
Martin Chytrý [ 11.06.2010 16:26:42 ]: Dobrý den to "subsp." (někde taky ssp., u živočichů se vynechává úplně) znamená poddruh. Poddruh je taxonomická jednotka sloužící pro označení nějak geograficky omezené populace, která se určitým způsobem liší od sousedních populací. Prstnatec Fuchsův do ČR zasahuje celkem třemi poddruhy. Ten Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii je poddruh tzv. nominotypický, tj. základní (proto ta dvě stejná jména, zatímco druhé dva poddruhy mají to třetí, poddruhové jméno jiné).

Pokud je nějaká populace nějakého druhu dostatečně dlouho oddělená od zbytku populace a kříží se jen mezi sebou, v populaci se mohou postupně projevit odchylky od původního druhu, ale pokud se populace spojí, mohou zase zaniknout. Když zůstane oddělená dostatečně dlouho, mohou se rozdíly projevit natolik, že už se populace se svojí původní populací nemůže dále plodně křížit, což je v podstatě to, jak vznikají druhy. Celé to samozřejmě trvá dost dlouho.

Takže se nedá říct čím se Dactylorhiza fuchsii a Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii liší, protože Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii patří do druhu Dactylorhiza fuchsii, který je nadřazenou jednotkou. Dá se říct čím se Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii liší od Dactylorhiza fuchsii subsp. sooana a Dactylorhiza fuchsii subsp. sudetica a jak je omezený jejich výskyt. Ale pokud by se tyto poddruhy dostaly někde na záhonku vedle sebe, mohly by se vzájemně křížit. Což se samozřejmě může stávat na hranicích areálu rozšíření těchto poddruhů, pokud nejsou populace nějak omezené, což v tomhle případě asi budou.

Ještě se můžete setkat s formami a varietami, což jsou třeba barevné odchylky nijak nezávislé na areálu rozšíření.
Martin Chytrý   [11.06.2010 16:26:42]
[Odpovědět]
Dobrý den, rád bych věděl jak se od sebe liší Dactylorhiza fuchsii a Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii, jaký je hlavní rozlišovací znak. Protože jsem prstnatce fotil na jedné lokalitě, na které se má podle jednoho zdroje vyskytovat Dactylorhiza fuchsii a podle jiného Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii. Někde uvádějí také prstnatec listenatý. Fotografoval jsem převážně květenství a rád bych tedy věděl o jaký druh jde a zda je možné to zpětně z fotografií zjistit. Nevím totiž, je-li možné aby se oba druhy vyskytovaly na jedné lokalitě. Jde o lokalitu PP Křižánky. Za objasnění předem děkuji.
Pavel Mareš (nove.hrabeci(na)seznam.cz)  [08.06.2010 13:37:08]
[Odpovědět]
Dobrý den, tak už jsem to našel, s největší pravděpodobností to bude chřástal polní :-)
Pavel Mareš (nove.hrabeci(na)seznam.cz)  [08.06.2010 13:16:15]
[Odpovědět]
Dobrý den, mohli byste prosím identifikovat podle zvuku živočišný druh? Jedná se o vrzavý zvuk, který se ozývá celou noc a dopoledne cca do 9 hodin. Vychází ze zarostlé, podmáčené louky, na které je sporadický výskyt stromů (vrby, osiky). Nevím, jestli se jedná o ptáka, nebo o hmyz .-) . Zvuk je velmi intenzivní, slyšitelný do vzdálenosti cca 200m. Kdyby to bylo v Řecku, myslel bych si, že to jsou cikády, ale ve Šluknově na severu Čech??? Napište mi prosím, kam Vám můžu poslat zvukový záznam. Díky a přeju hezký den :-)
Radka Chalupová (chatkach(na)centrum.cz)  [15.05.2010 12:44:11]
[Odpovědět]
Dobrý den pane Maňas, chtěla bych vám poděkovat. Našla jsem si váš obrázek živočišné buňky na internetu a protože se věnuji tvorbě různých zvláštností na fleru.cz pod nickem Tsunami, vytvořila jsem kabelku s vaší krásnou buňkou. Pod obrázkem jsem si přečetla, že jste uvolnil svoji kresbu jako volné dílo a to celosvětově. Poskytujete komukoli právo užívat jej za libovolným účelem, tak jsem toho ráda využila. Kdybyste se chtěl podívat na moje dílo, tak budu ráda, když nebudete zklamaný. Takže tady je odkaz do mého obchůdku na fleru, na kabelku s buňkou, která znázorňuje nový život. http://www.fler.cz/zbozi/zivocisna-bunka-tsunami-861457
Samozřejmě, že jsem vás uvedla jako autora obrázku buňky, podle kterého jsem svoje dílo tvořila. Pěkný den a moc děkuji. Radka
Petr Zámek (zamekpetr(na)seznam.cz)  [02.05.2010 17:12:59]
[Odpovědět]
Také u nás na chalupě v Podkrkonoší (Nová Paka - Podlevín) jsem letos o tomto víkendu (1.-2.5.2010) zjistil výskyt majek. Za 30 let, co sem jezdím, jsem je tu nikdy neviděl a teď jsem při sekání trávy narazil postupně na 3 tyto brouky. Nevíte někdo, zda jejich název nějak nesouvisí s měsícem májem ?
Jan Šarapatka (sarapatkajan(na)seznam.cz)  [26.04.2010 08:58:28] Příspěvek zodpovězen
[Odpovědět]
Ahoj Ondro
Máte fakt úžasné stránky.
Mám dotaz, nemůžu nikde u Vás najít jednoho broučka co se vrtá ve starém dřevě stoleté broskvoně u kamarádky na zahradě v Praze na Lhotce. Vypadá jako nějaký listokaz, ale krovky má podobně zbarvené jako klikoroh nebo lépe jako listokaz křížový, mohu někam poslat fotku.
Děkuji Honza Šarapatka
Ondřej Zicha   [18.04.2010 20:24:58]
[Odpovědět]
jaroslav [ 17.04.2010 11:12:16 ]: Na majku to opravdu dost sedí, u nás žije několik podobných druhů, všechny jsou vzácné a zákonem chráněné. Popis viz. Meloe proscarabaeus. Pozor, že jsou jedovaté, raději je neberte přímo do ruky a pokud si na zahradě hrají děti, asi je lepší majky nabrat do kelímku a přenést někam jinam (ale určitě nezabíjet).
Jiří Novák   [17.04.2010 12:59:43]
[Odpovědět]
Že by některá majka?
Určitě vyfoťte.
jaroslav (fa.impex(na)post.cz)  [17.04.2010 11:12:16]
[Odpovědět]
dobrý den,na zahradě u Prostějova se nám objevuje brouk kterého jsme nikdy předtím,nejen u nás, neviděli.Prohledal jsem obrázky na biolib a nic.Asi 5 cm dlouhý tmavě modrý lesklý brouk,stavbou těla podobný střevlíkovi jenže,má extrémně veliký "zadek" který nepřekrývají velmi malé krovky,má krátká tykadla.Popř. jestli se mi připlete do cesty - vyfotím.
Jiří Novák   [14.04.2010 18:29:17]
[Odpovědět]
Předvčerem navštívilo biolib 9 168 lidí, což je mám dojem zatím největší denní návštěvnost. Mám pravdu?
Václav Hrdina   [30.03.2010 11:05:06]
[Odpovědět]
Vyfotil jsem ve skleníku na zahradě pavouka, který byl určen jako čelistnatka (Tetragnatha)
http://www.biolib.cz/cz/image/id77464/?viewaddata=1
http://www.biolib.cz/cz/image/id77400/?viewaddata=1
http://www.biolib.cz/cz/image/id77399/?viewaddata=1

podle stránky http://www.pavouci-cz.eu jsem zjistil, že v úvahu připadají 3 druhy (podle zbarvení a kresby), a to: T. dearmata, T.extensa a T.montana
když jsem si si dohledával informace o těch 3 druzích, našel jsem vždycky, že žijí u vody...
je proto možné, aby žily ve skleníku, který není v blízkosti žádného vodního toku?
kimkim   [28.03.2010 11:47:27]
[Odpovědět]
Hezké
Vladimír Trailin   [05.03.2010 13:17:46]
[Odpovědět]
Milan Kořínek [ 23.01.2010 19:59:05 ]:
Myslím, že se dá s většinou v odpovědi souhlasit. Jen bych podotknul, že u přírodních národů je tvar prsů žen dán spíše stářím a způsobem života, než genetickým přičiněním. Velmi mladé ženy i těch "nejpřírodnějších" národů se tvarem prsů prakticky neliší od jiných populací a změny nastávají až později. Ženy v tzv. civilizovaných zemích na tyto estetické věci prostě více dbají. Mívají méně dětí, často nekojí a nosí dobře známé oblečení. S přibývajícím stářím se rozdíly opět srovnávají.
Jinak si myslím, že tvar prsů u samic našich předků se začal měnit k tomu dnešnímu s trvalým přechodem k bipednímu způsobu chůze.
petra   [04.03.2010 14:23:56]
[Odpovědět]
Je to velice krásný blog.
Ale má jednu výjimku
Jiří Kameníček   [27.02.2010 18:34:23]
[Odpovědět]
Vrakoviště leží jižně od PP Rašeliniště Mařeničky 50°47′15.63″N 14°40′55.39″E v lokalitě Třídomí
PP Rašeliniště Mařeničky je na 50°47'41.017"N, 14°40'35.597"E
Jiří Chára (chara.jiri(na)gmail.com)  [25.02.2010 13:06:06]
[Odpovědět]
V souvislosti s touto lokalitou http://www.biolib.cz/cz/locality/id3483/, jsem narazil na zajímavý článek zde: http://cs.euroclimbing.com/?p=8890. Zdá se, že toto vrakoviště leží přímo na tomto území..
Ondřej Zicha   [15.02.2010 20:43:55]
[Odpovědět]
Helena [ 15.02.2010 08:01:39 ]: Dobrý den, můžu se zkusit zeptat někde dál, já to ve spojitosti s krasem nikdy neslyšel. Teda pokud nepočítám vrápence, kteří se v jeskyních často vyskytují, ale tam je to spíše skrze jejich vrásčitý nos, od starého českého "vrap", jako ohyb, záhyb, podobně anglické wrap, starogermánské wrappan. Jestli se to ale i používá pro popis nějaké geologické vrásy nebo co já vím, to bohužel netuším.
Helena (babizna61(na)seznam.cz)  [15.02.2010 08:01:39]
[Odpovědět]
Dobrý den. Ve spojitosti s vápencovým krasem jsem slyšela slovo VRAP, můžete mi někdo vysvětlit, co přesně znamená, nebo jestli se vůbec používá?
Záznam 201 až 220 z 605  
1 ...  6 7 8 9 10 [11] 12 13 14 15 16 ...  31