CZ EN
HLEDAT  

Článek

18.11.2007

Mapování nosorožíka kapucínka (Oryctes nasicornis) v ČR

Karel Chobot
Součástí mapování výskytu bezobratlých v České republice je i mapování nosorožíka kapucínka (Oryctes nasicornis). V ČR se vyskytují dva poddruhy nosorožíka, přičemž je možné, že sem zasahují další dva poddruhy. Článek popisuje jak tyto poddruhy rozlišit.
Nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis) je rozšířen téměř po celé palearktické oblasti. Jde o poměrně variabilní druh, jak ve velikosti (a také například v síle projevu samčích znaků), ale také i co do počtu poddruhů, kterých je přibližně dvacet. Jejich vymezení je poměrně problematické, v zásadě jsou však snadno rozlišitelné dvě linie – severní s tečkovanými krovkami a jižní s krovkami hladkými.

Obě linie se pravděpodobně také liší bionomicky, poddruhy severní linie jsou většinou (zřejmě však až druhotně) spjaty s antropogenními biotopy, jižní formy jsou pravidelně nalézány v „přirozených“ biotopech.

V České republice je zcela teoreticky možný výskyt až čtyř poddruhů, jistý dvou: Oryctes nasicornis ondrejanus v Čechách (a na západní Moravě) a Oryctes nasicornis holdhausi na Moravě východní. První z nich je de facto i českým endemitem, nikde jinde než v Čechách s nevyskytuje, druhý je rozšířen v panonské oblasti. Odlišení obou forem je možné na základě studia krovek, O. n. ondrejanus má krovky jemně a neuspořádaně tečkované, O. n. holdhausi má krovky lesklé a netečkované, nejvýše po stranách s náznaky tečkování. O. n. ondrejanus je jediným evropským zástupcem skupiny „málo tečkovaných“ poddruhů, O.n. holdhausi je typickým druhem jižní větve.



Vlevo krovky poddruhu Oryctes nasicornis ondrejanus, vpravo O. n. holdhausi


Další možné poddruhy jsou pak zástupci severní větve s výrazněji tečkovanými krovkami. Jde o nominátní poddruh Oryctes nasicornis nasicornis, jehož výskyt je teoreticky možný při hranicích s Německem a Oryctes nasicornis polonicus, pravděpodobný ve Slezsku. Jejich odlišení je poměrně obtížné. Pro účely mapování se jeví jako velmi důležité udat, pokud je to možné i poddruh, popřípadě strukturu krovek. Druh samotný je nezaměnitelný, popis krovek pak naznačuje možnou podruhovou příslušnost. Vzhledem k tomu, že naše území leží na hranici výskytu několika poddruhů a rozšíření tohoto druhu není dosud detailně známo, jde o velmi užitečnou informaci. I údaje, které poddruhovou příslušnost nespecifikují, jsou přesto cenné pro znalost celkového rozšíření.

Nosorožík kapucínek je zařazen v kategorii „ohrožený“, v analogické „EN“ i v Červeném seznamu. Přestože se druh jeví svou částečnou vazbou na člověkem vytvořené biotopy v principu neohrožen, je tomu zřejmě jinak. V západní Evropě je již velmi vzácný (a podobný trend je pozorován i například v Baltských zemích), a to především kvůli změnám v odvětvích lidské činnosti, které podobné biotopy vytvářely, jako jsou například i zahrady (kde mizí komposty) či dřevařský průmysl (kde bude zřejmě postupně ubývat hromad pilařského odpadu). I zmapování různých typů biotopů je tak velmi přínosné.

Při udávání pozorování tohoto druhu bychom proto uvítali, pokud by pozorovatel mohl udat typ povrchu krovek (zcela netečkovaný- jemně tečkovaný), v poznámce pak okolnosti nálezu (pokud je nalezen přímo v biotopu či v blízkosti pravděpodobného biotopu, nálezy na městském chodníku ukazují nejpravděpodobněji na vývoj v kompostech starých zahrad, mělo by být zaznamenáno, zda je v okolí pravděpodobnost takového biotopu).
Pokud chcete mapování výskytu vybraných druhů bezobratlých podpořit, můžete na svůj web umístit jednu z ikonek s odkazem na mapování:


Možnosti podílení se na BioLibu

Komentáře - 51


Články